Přelet nad loutkářským hnízdem

Čtvrtý festivalový den

Spectaculo Interesse 2017

Středa 5. října. Ostrava. Festival Spectaculo Interese. Svítí slunce. Čtvrtý festivalový den byl velmi nabitý. Viděla jsem šest představení, což se podepsalo na mé pozornosti a pravděpodobně i na schopnosti o nich něco smysluplného napsat. A tak jsem se rozhodla, že se nebudu věnovat dramaturgii nebo režii, že se nebudu jako včera rozplývat nad hereckými či loutkovodičskými výkony, že nebudu rýpat do nesdělených sdělení, do nesrozumitelností, nechci dnes rýpat do ničeho. Chci se věnovat scénografii, vizuální stránce inscenací, výtvarnému zpracování prostoru, s čímž úzce souvisí principy animace a loutek nebo objektů.

PlasticFoto: Michal Drtina

Můj den zahájilo představení inscenace Plastic kanadského Puzzle Theatre. Pokračovala jsem slovinskou inscenací Kačenka, smrt a tulipán Loutkovneho Gledališče Ljublljana, dále jsem zhlédla Tři pohádky pro rošťáky brněnského divadla Radost, britskou Coulrophobiu souboru Pickled Image, Sonátu pro čtyři ruce nizozemského souboru Cartouche a zakončila jsem francouzkským Théâtre de l’Entrouvert a jeho inscenací Anywhere.

Šest inscenací, šest zemí, šest souborů, šest odlišných zpracování divadelního prostoru. Přesto jsem pozorovala společné znaky. Už více než půl století se do čistě loutkového prostoru dostal tzv. živáček, člověk, herec, se kterým může loutka různými způsoby komunikovat. S homogenního prostoru, vytvořeného pro pohyb loutky se skrytým vedením, se tak stal prostor heterogenní, kde vedle sebe loutky / objekty s vodiči / herci koexistují. Je tak přiznána neživost loutky, narušena iluze a posílena divadelní znakovost a metaforičnost. Z šesti představení se v pěti pracovalo právě v tomto heterogenním prostoru.

Kachna, smrt a tulipán SLOFoto: Michal Drtina

Každý soubor s prostorem zachází jinak. V případě inscenace Plastic na scéně nebylo nic, prostředí se tvořilo během práce s platovými taškami. Tři pohádky pro rošťáky se odehrávaly mezi krejčovskými pannami a stolem, který určitě kdysi býval šicím strojem. Předměty na scéně měly jasně danou strukturu, každá loutka měla své místo, z bývalého šicího stroje se vytahovala šuplata, která byla využita jako věci denní potřeby (např. auto, postel, atp.). Soubor Pickled Image v inscenaci Coulrophobia pracoval s papírovými krabicemi, kterými byla zaplněna celá scéna a ze kterých byla vyrobena valná většina rekvizit. Tento materiál umožňoval dvěma hercům tvořivou práci s předmětem i lehkou proměnu prostředí. Zajímavý scénografický kontrast se objevil v inscenacích Kačenka, smrt a tulipán a Anywhere. Ačkoli se v obou inscenacích objevuje téma smrti, prostor první zmíněné inscenace byl celý bílý, zářivý, v čemž vynikly stínové javajky. Prostor Anywhere byl ponořen do černé, kterou naopak prosvětlovaly bílé prvky.

Sonáta pro čtyři ruce ctí staré loutkářské umění – dva loutkovodiči v černém oblečení hrají svou inscenaci na malém kukátkovém jevišti, které je součástí konstrukce, která umožňuje skryté vedení shora či zespoda. Rekvizity nejsou třeba, jednotlivé obrazy tvoří pitvorné marionety a spodové hůlkové loutky. Do posledního obrazu vstoupí hlava živého herce v polomasce, což naruší a zároveň osvěží zvolený princip práce s loutkou a prostorem.

Výtvarná stránka inscenací a funkčnost či nefunkčnost scénografie ve smyslu podpory obsahu inscenace je při nejmenším na diplomovou práci, takže vše výše zmíněné je jen drobný postřeh z jednoho krásného festivalového dne. Nicméně mi to nedá a musím se přeci jen lehce rozplynout nad výtvarným uchopením Anywhere, v představení se totiž v závěru také všechno rozplynulo. V mlze nebo páře. Spíš v páře, protože ta byla před tím vodou, která dopadá na jeviště shora a vytéká zespoda. A ta zase před tím byla ledem, resp. loutkou, marionetou z ledu! Pro mě dnešní scénografický vrchol – temnota, prázdnota, smrt a v tom všem zářivá ledová loutka Oidipa, ostré pruhy světel a ta pára, která to všechno pohltí…

Díky za dnešní vizuální i jiné zážitky!

Markéta Zborníková, 5. 10. 2017

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Spejblova syna

Semilský paroháč

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.