Za Miroslavem Langáškem

V polovině září zemřel po delší těžké nemoci dr. ing. Miroslav Langášek (6. 8. 1927 Kyjov – 18. 9. 2014 Nová Ves pod Pleší), novinář, pracovník v kultuře a organizátor kulturních akcí specializující se především na loutkové divadlo, dlouholetý spolupracovník časopisu Loutkář, iniciátor festivalu Mateřinka.

To je pár slov z nekrologu, který otiskly kulturní časopisy, ale pro lidi, kteří ho znali, to byl prostě Mirek Langášek – spiritus agens nejrůznějších akcí souvisejících s postavením loutkového divadla (i jeho slábnoucí pozicí mezi dalšími divadelními druhy), redaktor, publicista, krátce i šéfredaktor časopisu Loutkář (1969–1972), nesmlouvavý kritik i zkušený rádce.

Mirek byl bouřlivák, bylo v něm hodně z mládežnického entusiasmu, který mu v počátku jeho života nasměroval další osudy, rovný chlap. Nechyběl na žádné větší loutkářské akci – ať už to byla Mateřinka, u jejíhož zrodu stál jako iniciátor (souviselo to tehdy s jeho redaktorskou prací v Orbisu), nebo Skupova Plzeň. Nevynechal ale ani žádnou akci UNIMA, sledoval pravidelně Přelet nad loutkářským hnízdem i výročí pražských loutkářských amatérských souborů a my jsme si je bez Mirka ani nedokázali představit. S redakcí v 70. letech po nuceném odchodu z novinářské profese pod nejrůznějšími šiframi spolupracoval „ilegálně“, později, když už mohl opět veřejně publikovat, nám pomáhal i jako jazykový poradce. Jeho životní zážitky (bohužel ne ucelené paměti, které nám sliboval a ke kterým se nedostal) jsou rozesety v řadě materiálů – najdete je na stránkách Loutkáře např. v podobě drobných komentářů a úprav v historickém seriálu Jiřího Středy, v pamětnických materiálech (především k 90. narozeninám Jarmily Majerové) ale i v pravidelné reflexi pražské amatérské loutkářské přehlídky v kobyliské Jiskře.

Životní přátelství, které prošlo mnoha peripetiemi, ho pojilo s Miroslavem Česalem, ale věrným přítelem byl i dalším souputníkům, jako byli Bořek Hrnčíř, Jarmila Majerová či redaktorka Loutkáře Věra Zaviačičová.

Mirek měl rád lidi a loutkové divadlo. Udivoval nás i v pokročilém věku nejen živým zájmem o ně a vše kolem něj, ale i životním elánem. Byl skutečným doyenem českého loutkového divadla, které pozorně sledoval po většinu svého bohatého a plně žitého života. Jsem si jistá, že ho budeme na Mateřince, Skupovce i na Přeletu hledat, že se budeme otáčet, jestli neuslyšíme jeho nezaměnitelný burácivý hlas, že nám budou chybět jeho vášnivé debaty nejen o loutkovém divadle.

Mirku, děkuji za pomoc, radu i řadu hezkých společně prožitých chvil i dnů.

[tento článek vyšel tiskem v čísle 5/2014]

Nina Malíková, 5. 11. 2014

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.