Letos uplyne patnáct let od chvíle, kdy Marek Zákostelecký, český tvůrce z generace debutující na konci 20. století, vytvořil první scénografii pro polské loutkové divadlo.
Nezávislé sdružení tvůrců Vi.Tvor, jehož jádrem jsou manželé Vitvarovi, si zakládá především na scénografickém zpracování a vizualitě. Z jejich předchozích projektů Dlouhý, Široký a Bystrozraký (2017) nebo Lázně (2018) je zájem o materiál – jeho vlastnosti i divadelní potenciál – a loutkové principy zřejmý a v mých očích se stává pro soubor specifickým „trademarkem“.
Příběh toskánského renesančního astronoma, fyzika a vynálezce dalekohledu Galilela Galilei se stal výchozím bodem pro inscenaci Hvězdný posel. Předlohou je stejnojmenná knížka autora a ilustrátora Petra Síse.
Divadlo Lampion pod uměleckým vedením Lucie Radimerské utěšeně prosperuje (aspoň navenek se zdá, že se ho zatím nedotkly žádné změny v souvislosti se zářijovou, poměrně kontroverzní výměnou vedení Městského divadla Kladno, kam Lampion administrativně spadá), a hlavně plní své sliby, že rozšíří repertoár divadla o inscenace pro dospívající a dospělé.
Je to čtrnáct let od premiéry kultovní inscenace Divadla Alfa Tři mušketýři, která sklidila všechny hlavní divadelní ceny v Česku a posléze s nebývalým úspěchem procestovala svět.
Tým Naivního divadla Liberec už v minulosti prokázal, že inscenace pro ty nejmenší, tedy děti od dvou let, je jeho silnou stránkou. Nová inscenace Šššš. Šššš. Hůůů. Haf! měla proto laťku nastavenou poměrně vysoko.
Osudové osmičky u Švestkového dvora v Malovicích aneb již 22. ročník mezinárodního site specific projektu Divadla Continuo s názvem Osm.
Autobiografická kniha amerického režiséra, kreslíře a animátora Genea Deitche Z lásky k Praze není sama o sobě novinkou.
V pořadí druhou inscenací, která vznikla pod hlavičkou společensky užitečného divadla nazvaného Krutý krtek, jsou Romské pohádky – pětice příběhů podle vyprávění, která v romských osadách zaznamenala zakladatelka české romistiky Milena Hübschmannová.
Včera, 27. června 2018, uplynulo 68 let od chvíle, kdy byla před rozbřeskem popravena Milada Horáková.
Olga Mášová (2. 7. 1945)
Vladimír Čada (3. 7. 1940)
Lotka Švarcová (7. 7. 1920)
Jan Kostroun (7. 7. 1950)
Renata Wernerová (9. 7. 1955)
Světlana Bouzková (10. 7. 1940 – 14. 7. 2010)
Šimona Kratinová (13. 7. 1950)
Monika Vágnerová (16. 7. 1960)
Jindřich Kout (16. 7. 1945)
Zuzana Kvasnicová (19. 7. 1960)
Zuzana Linhartová (20. 7. 1950)
Ladislav Peřina (26. 7. 1950)
Ivan Rajmont (29. 7. 1945 – 7. 12. 2015)
Magdaléna Rychlíková (31. 7. 1945 – 9. 11. 2012)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS