Mateřinka očima studentů KALD, den první

Svět je plný děr

Dokud ležíš sám na podlaze, je všechno celistvé. Teprve když se objeví někdo druhý, začne se svět tříštit a z pevné struktury náhle rozkvétají díry. Díra je prostor mezi. Škvíra, stín na stěně, vzdálenost mezi dvěma lidmi. Ukazuje nám, že je tu něco, čemu jsme neporozuměli. V prostoru mezi je místo pro nejistotu a nevědomost, pro inspiraci, ale především místo pro hru. Díry se objevují a mizí, díry můžeme vytvářet a zkoumat, můžeme si jich nevšimnout. Nezáleží tolik na tom, jestli jsem pochopil, co se přede mnou odehrává. Vidím dva lidi v jejich světě ohraničeném třemi bílými stěnami, v čistém neproblematickém světě se střetnou dvě bytosti a náhle se začnou objevovat díry. A ti dva si hrají a zkoumají. Není v tom strach z děr, není v tom poučení, je to jen radost z toho, že jsme při tom spolu. Možná, že celý jejich svět je dětský pokoj, kde někdo zapomněl vrtačku, možná je to obraz zakřiveného vesmíru, možná je jejich svět jen díra ve tvaru domečku, která se objeví uprostřed jeviště, černá skvrna, která vzniká mezi. Když totiž sedíme sami na sedadle a čekáme na začátek představení, je všechno celistvé. Teprve s první akcí z pevné struktury mohou rozkvést díry. Tedy… když se to povede.

(Texty neprochází redakční úpravou.)

Matyáš Míka, 19. 6. 2019

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.