Inscenací, kterou se porotci 41. festivalu pražských a středočeských amatérských loutkářů v Kobylisích rozhodli vyhlásit vítěznou a poslat ji přímo na Loutkářskou Chrudim, se stal Tanec pro Karla IV. a já si zhluboka povzdychla. Letos je Karel IV. prostě velmi módním doplňkem.
Když už nic jiného, představení Tanec pro Karla IV. se od ostatních lišilo – zatímco jiná mě provokovala, rozčilovala, rozesmála nebo z rozličných důvodů dováděla k údivu, soubor Baribal mě nechal až mrtvolně klidnou. V první řadě to bylo způsobeno zřejmě tím, že festivalové představení bylo vůbec prvním veřejným provedením – jak sami tvůrci neprozřetelně ještě před začátkem prozradili: veřejnou generálkou – a to se na inscenaci podepíše. Představení se poněkud vleklo, mělo hluchá místa a příliš nepočítalo (respektive, počítalo špatně) s divákem. To jsou ale přeci jen věci, které se pravděpodobně časem spraví.
Co se ale časem určitě nespraví je fakt, že hře (autorkou textu je Eva Černá, ředitelka spolku Baribal) chyběla zápletka. Děj spočíval jen v hádce čtyřech Karlových manželek o to, kterou měl nejraději, a sloužil jako ramínko, na které lze navěsit sadu poučných historických faktů. Takový děj, taková zápletka moc dramatičnosti inscenaci nedodá. A pro ilustraci způsobu, jakým s tématem inscenace tvůrci pracují a jak o něm uvažují, dodávám, že k inscenaci vznikla i informační brožura o životě manželek Karla IV.
Na druhou stranu, ale je třeba uznat, že animační schopnosti členů souboru Baribal byly v kontextu festivalu nadstandardní. A to zejména díky tomu, že se herci vydali bezpečnou cestou a spokojili se s jednoduššími principy animace loutky, které dobře ovládají. Herci hrají s dřevěnými marionetami (jejichž zpracování je velmi klasické a výtvarně dobře zvládnuté) v klasické scéně zakrývající vodiče. Hru s marionetami navíc zkombinovali se stínovým divadlem ilustrujícím vyprávění manželek. Zároveň však asi chtěli inscenátoři vyjít vstříc i trendu kombinování živého herce a loutky, a tak se ze zákulisí občas na jeviště prodere černým sametem i herec představující anděla a zcela zbytečně fistulí ukázňuje hašteřivé manželky, v závěru pak dokonce přijde i herec v roli Karla IV. Na představení trvající něco málo přes půl hodiny je to snad až příliš způsobů interpretace.
Měla bych asi nechat stranou, že jsem na postup do Chrudimi měla vytipovaného jiného kandidáta, nicméně porota měla poměrně těžkou práci a soubor Baribal i přes veškeré výtky pořád patřil k tomu nejlepšímu, co se dalo ten březnový víkend vidět. Přesto se ale nemohu ubránit pocitu, že byla zvolena cesta nejmenšího odporu a že souboru pomohlo zejména zvolené téma. A to mi připadá málo – protože sázet na to, že Karel IV. letos potáhne je rozhodně méně zajímavé, než sázet na vlastní tvůrčí invenci ať už v rovině dramatického textu nebo samotného loutkářského řemesla. Tanec pro Karla IV. je po všech stránkách průměrné představení. Inscenace, které má smysl přivézt na celostátní loutkářskou přehlídku by ale dle mého názoru s sebou měly přinést něco podnětného a to možná i za tu cenu toho, že by třeba v určitých směrech pokulhávaly.
Loutkové divadlo Braibal, Eva Černá: Tanec pro Karla IV.
dramaturigie: Pavel Heřmánek; loutky: František Pytlík; hrají: Libuše Gottwaldová, Kateřina Gerbenzon, Eva Černá, Marika Čepková, Vojtěch Otčenášek, Pavel Heřmánek
Adéla Vondráková, 30. 4. 2016
Karel Brožek (28. 4. 1935 – 21. 10. 2014)
Pavel Štourač (6. 10. 1969)
Vladimír Koutný (12. 10. 1924)
Jana Schlichtsová (17. 10. 1944)
Jana Altmanová (17. 10. 1944 – 31. 10. 2021)
Alena Hořínková (20. 10. 1934)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS