FAUST

PQ Studio: Festival pokračuje a s ním i festivalový zpravodaj Pasquil.

Inscenace bratislavské VŠMU Faust vychází hned ze tří textů, jež o této archetypální postavě pojednávají: Tragická historie o doktoru Faustovi (Christopher Marlowe), první díl Fausta od Johanna Wolfganga von Goetheho a prózy slovenského spisovatel Petra Zajace Príbeh doktora Fausta.

Příběh zůstává zachován tak, jak ho známe, leč díky interpretaci inscenátorů prochází aktualizací, aby mohl zapadnout i do dnešní doby. Hlavním prvkem scénografického řešení inscenace je dlouhý stůl, který se různě využívá. Funguje nejenom jako stůl, ale také po sklopení nohou jako útes, či jako jeviště pro hereckou akci s loutkami. Herci během představení pracují s několika typy loutek. Jednak je to loutka na tyči, ale také manekýn vytvořený ze čtvercového kusu látky (postava Margaréty), který se například ždímáním rozpláče, či loutka vytvořená z těsta, když se doktoru Wagnerovi podaří vytvořit Homunkula. Herci pracují také s perníčky, které představují postavy z města Erfurt.

Faust, znalý všech věd a filozofie, si žádá zažít něco víc. Potkává Mephistophela oblečeného v červeném saténovém saku a uzavírá s ním smlouvu, kde se mimo jiného zříká všeho štěstí, lásky a přátelství. Nejprve Mefisto žádá Fausta, aby smlouvu podepsal svojí vlastní krví, v pravý moment jej zastaví a sdělí mu, že si z něj dělal legraci. Faust spolu s ďábelským úředníkem a jeho spolupracovníky a pomocníky prochází světem až potkává Markétku. Postava Markétky je vytvořena za pomoci loutky. Herečka manipuluje s hlavou na tyči a dodává jí svoje části těla jako pomocníky. Například, když Markétka zadělává těsto, dodá herečka loutce své ruce, když se s Faustem prochází, dodá jí svoje nohy atp. Nakonec se však ukazuje, že vše, čím Faust prošel a co se před jeho zraky odehrálo, byla lež. Markétka byla pouhou loutkou, nebyla skutečná. V tomto momentě to nicméně zjišťuje i divák. Resp. ten divák, který přistoupil na fakt oživení loutky hercem a chápal ji jako reálnou postavu příběhu. Otázkou tedy zůstává: jak moc žijeme ve lži a co jsme ještě schopni přijmout a vnímat jako realitu a neprocházíme si podobnými stavy jako Faust i my v dnešní době?

Další glosy, recenze i rozhovory o festivalových inscenacích naleznete na webu Pasquilu.

Marek Linhart, 14. 6. 2019

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.