Podpořte Časopis Loutkář nákupem na internetu
Ine Carlo Jacqueline Ubben Hier, Here, TadyFoto: Ine Carlo Jacqueline Ubben

Hier, Here, Tady – Probouzení osvobozených loutek. Kdo kým manipuluje?

Přines, drž, drž se, vytáhni, dívej se, zmapuj, vyhodnoť, poslouchej, povídej, nepovídej, přemísti se, umísti, hledej, vnímej, buď…

Mezi dny 21. – 23. března znovu ožil nespočet prostorů, míst a zákoutí po celém Žižkově, Holešovicích a v přilehlých oblastech v unikátním festivalovém duchu Žižkovské noci. Vedle široké hudební nabídky všech žánrů a barev se představil i bohatý divadelně-literární program.

Jednu z experimentálnějších performancí uvedlo Studio Alta první jarní den, ve čtvrtek 21. března. Premiéru s názvem Hier, Here, Tady představila performerka a studentka posledního ročníku režie alternativního a loutkového na DAMU Ine Carlo Jacqueline Ubben se svým tvůrčím kolektivem.

Diváci se v rámci interaktivně-imerzivního divadla stali účastníky tvářené události. Zprvu každý představil obsah svého batohu a poté všichni společně seskupovali hromádky z předmětů dle jejich funkcí a společných znaků. Utvářeli mapy z obyčejných a funkčních věcí, které si přinesli s sebou v batohu. V prostoru se rozlévaly řeky mobilních telefonů, počítačů a nabíječek, vyrůstaly hory tašek a penálů, na všechny strany se rozkládaly roviny knih, sešitů a diářů. Vznikala zátiší z léků či hygienických potřeb a krajiny domovů vytvořených z drobností osobních nebo intimních.

Performerka Ine Ubben zúčastněné vyzývala k aktivitě, mluvila s nimi, instruovala je a zadávala dílčí úkoly. Prováděla je tak celým představením a plasticky mapovala objekty a těla v prostoru. Díky tomu se v prostoru utvářel pomyslný dialog mezi „já“, tím, co je mé a cizí, a mezi osobami v místnosti. Postupně se formoval vztah mezi animátory a animovanými objekty. Kolem živých těl se kupily neživé věci, které se najednou zdály ožívat a pohybovat se po prostoru. A to specifickým způsobem vlastním jen objektům samotným – stávaly se z nich oduševnělé loutky, které se individualisticky projevovaly skrz svou jedinečnou kvalitu.

Po celou dobu v prostoru panovala intimní atmosféra objevování a sdílení. Postupně se měnila v katarzní a očistnou sílu, jež nutila účastníky přestat se dívat na své osobní vlastnictví jakožto na něco, co mě náleží, nad čím já mám moc či co se mnou manipuluje. Objekty pozorovatelům umožnily náhled z nové perspektivy. Z perspektivy nehodnotící jejich funkci a přínos, ale kvalitu, souhru a vzájemnou interakci mezi živým, oživlým a neživým. To, co se zdálo bez života, najednou hrálo vitalitou a naopak. Performance účastníky probouzela k pokornému upozadění sebe sama a k zostřenému vnímání okolního prostoru a objektů v něm.

Marie Kobrlová, 18. 4. 2019

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.