Loutkar.online
Plakát festivalu AmplionFoto: Divadlo Lampion

Amplion: DEN DRUHÝ

Píše Věra Halamásková

Večerní část sobotního programu zahájil folk-punkový koncert kapely Bombarďák v prostorech ateliéru Divadla Lampion, poté následovalo maňáskové zpracování prvního dílu nesmrtelné historické trilogie Tři Mušketýři Divadla Alfa.

Divadlo Alfa Tři mušketýřiFoto: Divadlo Alfa

Kapela Bombarďák byla založena v roce v roce 2010 a tvoří ji Michal Dalecký, Filip Nebřenský a Jiří Jelínek. Hudebně se kapela řadí k folku, punku, bigbítu, rocku a v jejich hudbě lze slyšet vlivy kapel Sto zvířat, Kašpárka v rohlíku či Pražského výběru. Kapela pracuje s jednoduchými melodiemi založenými na repetici a melodické povědomosti posluchačů, hudba tak nutí své nejmenší i největší posluchače k tanci, bláznivému poskakování či alespoň k rytmickému podupávání nohou.

V poměrně krátkých písních (průměrně dvouminutových) dokáží Bombarďáci rozehrát vtipné příběhy plné slovních hříček i situačního humoru. Za texty se mnohdy skrývá hlubší významová rovina, a tak se z veselých dětských písniček o rozteklém nanuku v batohu či o neúspěšném zaříkávači hadů hluchýšů stává třeba společensky či politicky provokativní, punkově satirizující píseň pro dospělé. Pro písně je společné, že se v jejich textech spojuje svět rodičů a dětí a vybízí k jejich společnému kulturnímu vyžití, ve kterém se každý baví stejným dílem.

Divadlo Alfa Tři mušketýřiFoto: Divadlo Alfa

Vedle zpěvu se poměrně často i mluví, stírá se tak hranice mezi písní a skečem. Frontman kapely Jiří Jelínek s dětskými diváky často interaguje a klade jim otázky a na základě odpovědí vznikají jednoduché improvizované texty písní. Celek je však perfektně stylově i prostředkově kompaktní.

Inscenace Tři mušketýři zpracovává stejnojmenný román ve stylu maňáskové grotesky volně inspirované němým filmem The Three Must-Get-Theres francouzského komika a režiséra Maxe Lindera z roku 1922. Nicméně tento inspirační zdroj neformuje samu inscenaci, spíše dalo inscenátorům představu o tom, jaký postoj zaujmout k románové předloze a jak ji převést do podoby vhodné pro dětského i dospělého diváka.

Divadlo Alfa Tři mušketýřiFoto: Divadlo Alfa

Uprostřed scény je umístěna hrací stěna potažená barokní ornamentální fototapetou, stěna je zastřešená bílou plachtou a prostor tak připomíná stan. Uprostřed hrací stěny je v její horní polovině dlouhé obdélníkové okénko s oponou, za nímž se podle jednotlivých scén mění zadní prospekty znázorňující gaskoňský venkov, pařížské náměstí, komnaty královny Anny a kardinála Richelieu na francouzském dvoře, či komnatu v paláci lorda Buckinghama. Před hrací stěnou je prostor (orchestřiště) pro dva velmi nadané hudebníky-vypravěče, kteří svým širokým zvukovým arzenálem dokreslují příběh hudbou v hospodsky pirátském stylu, originálními a vtipnými písněmi a rozmanitými zvuky.

Inscenace je koncipována jako vyprávění příběhu hudebníky, po kterém vždy následuje maňásková scéna. Zatímco hudebníci používají malebný pohádkový jazyk, loutky komunikují skrze zvuky, jednoduchá slova a citoslovce. Výrazivo maňásků je často zdvojeno (tanyny tanyny, čísy čísy, huš huš, ehm ehm, atp.). Prostor je dán i různým jazykům, vedle češtiny slyšíme i francouzštinu a angličtinu – především v konverzacích mezi královnou Annou a lordem Buckinghamem, kteří se kvůli lásce snaží naučit cizím řečem a tím je dosaženo jazykové komiky. Pohyb maňásků se přibližuje pohybům herců němých filmových grotesek, důraz je kladen na velkou pohybovost, tělesnost, situační komiku a předimenzovaná gesta.

Divadlo Alfa Tři mušketýřiFoto: Divadlo Alfa

Klasický příběh mušketýrů se dočkal několika aktualizací, které jej přiblížily českému divákovi. Nejvýraznější aktualizační vložkou je scéna v paláci lorda Buckinghama, kde sledujeme maňáskové představení předváděné maňáskem významného českého loutkáře Kopeckého. Tento interní divadelní vtip vnáší do inscenace princip divadla na divadle a vtipně tak do příběhu zakomponovává českou tradici loutkářství.

Přes všechny autorské vtipy a komické scénky z původního námětu o přátelství, udatnosti a lásce nebyla původní dějová linka narušena. Královna Anna si zachovala svou čest, král Ludvík dále žije ve spokojené nevědomosti, kardinál kuje pikle a z d’Artagnana se stal mušketýr a oženil se se svou milovanou Constance. Konec dobrý, všechno dobré.

Věra Halamásková, 3. 3. 2019

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Spejblova syna

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.