Proces 014: DEN PRVNÍ

Píše Sarah Slavíčková

Konec letního semestru a začátek zkouškového, to je ideální doba nejen pro delší a další prokrastinaci, ale také pro další Proces 014, tedy klauzurní festival Alternativního a loutkového divadla DAMU! Oproti zimnímu Procesu 013 program není (naštěstí) tak natřískaný a není už tolik představení, která se překrývají. Divák má tedy větší šanci téměř vše stihnout, i když stále v poměrně velkém časovém presu.

V dnešním zahajovacím dni mě nejvíce zaujal večerní program v divadle Disk. Nejdříve „Prodanka“ třeťáků z KALDU a poté improvizační skupina 20 000 židů pod mořem, která jak má napsáno v anotaci, krade scénografie cizích představení a dělá si v nich, co chce. Tentokrát si skupina zařádila právě v kulisách Prodané nevěsty na prknech Prozatímního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 až 2018.

Diváci jsou ze začátku zmateni, do Disku totiž nevcházejí předními hlavními dveřmi, ale na scénu se dostávají těmi zadními a ocitají se tedy rovnou na jevišti. Jeden z herců drží na vyvýšeném stupínku sochu Františka Palackého, v které je reproduktor, z něhož se ozývají nejnovější hity světových hitparád. Nejspíše symbol toho, že Prodaná nevěsta je i v téhle moderní době nesmrtelným hitem. A čeká se. Diváci se netrpělivě otáčejí, šeptají si, do davu se postupně vměšují herečky a herci v tradičních českých krojích, všechny mile zdraví a dokonce nabízejí pivo. Také přichází všem známá postava medvěda (tedy Vaška), kterého si diváci mohou pohladit a pomazlit. Ale na co se vlastně čeká? Najednou se ozývají radostné výkřiky – základní kámen Prozatímního, později Národního divadla, dorazil a může být před zraky českého lidu slavnostně položen. Sám divák je v této inscenaci obsazen do role českého občana a diváka v různých dobách a režimech. Nejenže hned na začátku díky tomu, že neví, co přijde, napjatě vyčkává a zachová se vlastně dost podobně jako český lid právě v době zakládání Prozatímního divadla, ale například i při prorežimnímu proslovu jednoho z herců, diváci znechuceně herce vypískají a dávají najevo svůj názor.

Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany v inscenaci slouží jako dílo, které diváka provází historií českého divadla, protože je uváděno od roku 1868 až dodnes. Děj je ve zkratce převyprávěn z reproduktorů Jiřím Štěpničkou, který také mluví o divadle v předválečných a válečných letech očima jeho matky, herečky Jiřiny Štěpničkové. Tvůrci z KALD se inspirovali dobovými výpověďmi herců a vycházeli z reálných situací. Pokaždé když znovu rozehrávají příběh Prodanky, někdo přichází se zprávou, že se představení musí přerušit. Jednou je to například kvůli nesouhlasu herců s obsazením Stavovského divadla Němci, dále kvůli smrti a minutě ticha pro Heydricha. Nejvíce oceňuji právě tohle velice nenásilné propojení různých dějových linek. Prodaná nevěsta se velice hladce, naprosto logicky a důmyslně proplétá nejen napříč obdobími, ale i samotnou inscenací.

Herci – jak už je zmíněno výše – na sobě mají tradiční lidový kroj, který jak předpokládám má odkazovat na úplně první dobové kostýmy Prodané nevěsty. Bílé čepce, copy, pentle, krajky, výšivky, červené silonky, zdobená sukně a k tomu živůtek s bílou košilkou pro děvčata, černé pumpky, kabát, klobouček pro kluky, vše laděno do barev české trikolory. Složité kostýmy nepůsobily vůbec zbytečně, přeplácaně ani kýčovitě, naopak v inscenaci měly svůj smysl a i tím, že každý kostým byl trošku jiný, se daly dobře rozeznat jednotlivé postavy. Velice vtipný byl samozřejmě kostým medvěda, který naopak vypadal jako karnevalový oblek pro dospělé z půjčovny.

Kostýmy (Alžběta Vitvarová) hercům dodávaly jakýsi nádech divadla 19. století a s ním spojeným herectvím. Hercům nechyběl patos v hlase, výrazná gesta a grimasy a deklamace replik a jejich výstupy (zejména slavná scéna, kdy Vašek v kostýmu medvěda upadne na zem) ve spojení s lidovými kostýmy působily velice nadsazeně a groteskně. Prodaná nevěsta je přeci pro nás dnes velkou groteskou, tak proč to ještě více nepodtrhnout.

Jestliže divák přišel na „klasickou tradiční Prodanku“ o třech dějstvích, nejspíše zcela uspokojen nebyl. Ale ti, kteří přišli podle názvu opravdu na Prodanou nevěstu na prknech Prozatímního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 až 2018 a přišli se obohatit o to, s čím se české divadlo potýkalo, museli být stejně jako já potěšeni. Po dlouhé době je to totiž inscenace, která není přeplácaná vším možným i nemožným, plyne lehce, po smyslu a sdělení se v ní neztratí. Naopak – odcházím se spoustou myšlenek a otázek.

Po půl hodinové pauze a přichází improvizační skupina 20 000 židů pod mořem s improvizací nazvanou Prodaná nevěsta na prknech Prozatímního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 až 2018. TheatreRIP. impr, tentokrát ve složení čtyř kluků a dvou holek, přičemž jedna z nich hraje po celou dobu na piano. Tato skupina objevuje formát tzv. „Theatre.Rip,“ ve kterém si jako inspiraci pro svou improvizaci berou scénografii cizí inscenace. Musím ale upřímně říci, že z kulis Prodané nevěsty na prknech Prozatímního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 až 2018 moc nezbylo a herci využívali spíše rekvizit z inscenace – například lidové májky nebo základního kamene. Papírové atrapy domu na návsi a domku s bránou a zvonem nahoře z předchozího představení byly uklizeny a zůstala pouze uprostřed zavěšená papírová mapa celé vesnice. Improvizace trvala necelou hodinu a herci jednoznačně díky společné souhře převálcovali jedinou herečku, která po většinu času hrála bohužel sama a snažila se do jejich show přidat. Humor této skupiny jistě není pro každého a pokaždé se také vzájemná interakce nemusí dařit, ale mně po většinu času skupina bavila a některé situace se opravdu z bodu nula rozjely a dostaly úplně nový směr. Jen škoda, že židé scénografii „nevykradli“ víc.

Sara Slavíčková, 31. 5. 2018

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

28. přelet nad loutkářským hnízdem

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.