27. Internationales Welser Figurentheater Festival

Čtvrtý den festivalu (11. března 2018)

Dnes jsem viděla představení s maňásky, jehož hlavním hrdinou byl Kašparek. A jelikož další den bude jiné představení také s Kašpárkem, ponechám si jejich hodnocení až na zítřek.

Odpoledne jsme měli možnost vidět koproduční inscenační projekt, kdy spolupracovali tvúrci z Rakouska (herečka Andra Taglinger ), Estonska (výtvarnice kostýmůTaglinger Hali Veskaru) a Itálie (herec a režisérVeskaru Manfredi Siragusa). Šlo no spolupráci babelart THEATER a Theater Next Liberty Graz. Vznikla inscenaci o dvou hercích hrajících s loutkami různých typů, s maskami ana různé hodební nástroje. Představení bylo v němčině a některé písně byly hercem zpívané v italštině. Herci hráli vypravěče, kteří nám vyprávějí příběh, který napsal Carlo Collodi, dělený na jednotlivé kapitoly. Herci byli muzikální a bohatý Collodiho příběh dokázali dětskému divákovi i tomu zahraničnímu sdělit srozumitelně a loutkářskou akcí. Bohuželse nesl v příliš monotónním tempu. Představení nemělo dynamiku. A předěly mezi jednotlivými kapitolami byly někdy kostrbaté, zdlouhavé a hluché. Je možno to přičítat faktu, že příběh bohatý na postavy i prostředí hrají pouze dva herci, ale také právě jejich vnitřní energii a celkovému temporytmu inscenace, který není sandné vnímat, pokud je režisér zároveň herce. Chybí mu tolik důležitý odstup a pohled zvnějšku. Inscenace, které se vyznačovaly právě dynamikou, plynulým přecházením ze situace do situace a řemeslně zvládnutou prací se scénografií režírovala osoba, která v ní nehrála (např. Matisův dárek, Geraldina, Únos princezny, KlaMOTTE a Basa,..).

Hana Volkmerová, 12. 3. 2018

Článek zatím nemá žádný komentář.

Vložit komentář: