Loutkar.online
Turku 2017Foto: Archiv festivalu

Finsko není jen sauna

TIP-Fest 2017, den čtvrtý

Kostky, maňásky, muppeťáky, sound designovou loutkařinu, představení pro jednoho diváka, papírové divadlo i finský folklór – to všechno nabídla sobota na TIP-Festu v Turku.

Velkou diskuzi mezi diváky rozpoutalo představení divadla Tehdas John – Eleanor. Na základě historických pramenů ho napsali a hrají Timo Väntsi a Tom Linkinen. Pojednává o středověké prostituci, o homosexuální problematice a především o morálce, pokrytectví společnosti, o otázkách viny či neviny. Za použití maňásků, často jen hlaviček bez látky, dokázali tvůrci téměř dokonale zobrazit neřest. Částečně vizuální „doslovností“, částečně pomocí výmluvné symboliky předvedli všechny podoby prostituce, aniž by představení bylo vulgární nebo překročilo jakékoli estetické hranice. Síla a možnosti loutek se tu projevily naplno. Posloužil i inscenační humor a skvělé komediální herectví především Tima Vänstiho.

Hlavní hrdina John, který se od dětství rád oblékal do dívčích šatů, se souhrou různých náhod stal prostitutkou Eleanorou. Dokud se věnoval tomuto řemeslu, které nebylo ve středověku trestné, žil relativně v klidu. Když už si myslel, že pro něj na světě neexistuje opravdová láska, přišlo osudové zamilování i vidina lepšího života. Ale pro úřady se v tom momentě, kdy začal žít s mužem, stal člověkem mimo zákon. Stanul před soudem, kde všichni přítomní odsoudili jeho činy. Když se soudce obžalovaného zeptal na jméno, pochopil John položenou otázku mylně a začal jmenovat všechny ty, kteří využívali jeho služby. Nebylo divu, že po takové výpovědi nechal soud Johna jít, dál už jeho činy nezkoumal…

Představení, které se u publika setkalo s kladným ohlasem, vzbudilo diskuzi především mezi pořadateli festivalů. Kladli si otázku, zda by vůbec mohli takovou produkci pozvat do své země, jak by bylo takhle otevřeně traktované téma prostituce a homosexuality konfrontované s katolickou morálkou přijímáno jejich diváky. Potěšilo mě, že v tomhle kontextu se Česká republika jeví jako velmi otevřená a tolerantní země.

Inscenace byla nastudovaná v námi oblíbeném „ledabylém“ duchu, s velkým nadhledem a humorem, což je ve zdejších krajích dosti výjimečné. Mnohem častěji se tu potkávám s vážností, s precizní prací, se soustředěním se na detail. Jakoby mnoho tvůrců připravilo svoje představení především hlavou.

Z tohoto ranku mě včera zaujala inscenace Räähkän luku (Pekelná lekce – loutkový mystický horor). Z tmavé scény, kterou tvořilo především dřevěné jeviště ve tvaru šestiúhelníku, se tu a tam vynořoval kostlivec, který chvílemi napadal muže bez budoucnosti, chvílemi s ním souzníval, vytahoval jeho vzpomínky. Příběh člověka – ztracené existence – tu však nebyl podstatný, tvůrcům šlo spíše o vytváření atmosféry a především o sound designovou show. Zvukově-hudební kompozice tvořila základ představení tvůrčí trojice Käppi – Rajala – Räikkä. Do velké míry se jednalo o koncert s loutkovou animací v působivém, syrovém prostoru bývalé přístavní továrny.

Příjemným překvapením pro mě bylo představení Palikkateatteri (Kostičkové divadlo), v kterém herečka Roosa Halme pracovala s obyčejnými dřevěnými kostkami. Velmi přirozeným, nenuceným způsobem z nich dokázala vytvořit celý svět, rozpohybovat ho, vdechnout mu život i smysl. Nejen nejmenší diváci si užili překvapivé a napínavé momenty při sledování toho, co z dřevěných špalíčků může vzniknout. Design a funkčnost kostek vytvořil výtvarník Kai Ruohonen a Roosa promyslela celý koncept. Ten zůstává otevřený dalším podnětům a experimentům. Roosa s kostkami totiž jezdí nejen za dětmi, ale taky za seniory do domovů důchodců či za mentálně postiženými. Její představení má i terapeutickou hodnotu, někteří klienti si při něm vybaví dávné vzpomínky, které jsou pro jejich život důležité. Autentičnost Roosina bytí na jevišti celou produkci činila velmi přirozenou, přátelskou. Bylo fascinující sledovat, co všechno lze dokázat jednoduchými prostředky při soustředěné tvorbě, která pramení zvnitřku člověka.

Zuzana Vojtíšková, 19. 11. 2017

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Spejblova syna

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.