V Divadle DRAK se uzavřela přehlídka Divadlo evropských regionů

Divadelní sezóna v Divadle DRAK vyvrcholila třiaadvacátým ročníkem mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů.

„V osmi festivalových dnech se v Draku odehrálo celkem 47 divadelních a hudebních vystoupení, které na pěti scénách zhlédlo více než 5000 diváků. Přivítali jsme 8 zahraničních souborů z Norska, Velké Británie, Francie, Španělska, Slovinska a Slovenska,“ uvedla ředitelka Divadla DRAK Eliška Finková.

Víkendová Dračí pouť byla již tradičně věnována rodinám s dětmi. „Letošek mě příjemně překvapil. Počínaje úžasným vyřezávaným kolotočem a vyřezávanou taxi kozou. K tomu se přesně trefilo šapitó před DRAKem – má dimenzi, kterou festival opravdu potřeboval. Do tohoto stanu se v pohodě vejde bar, kde obsluhují herci a půvabné herečky Divadla DRAK. Přijde mi skvělé, že atmosféru posouvají jinam – člověk má chuť tady být. Dál se myslím dramaturgie velice trefila s Cirkusem Nostalgie, který tu o víkendu permanentně několikrát hrál. Tahle parta úžasně do prostoru zapadla, rozehrála ho víc než nějaký elektrický kolotoč,“ chválil letošní podobu poutě v rozhovoru pro festivalový zpravodaj Hadrián Z. A. Tichý.

Součástí víkendového programu byly i novinky uplynulé sezóny z produkce Divadla DRAK inscenace Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka Makový mužíček, koprodukční projekt Divadla DRAK a Mezinárodního institutu figurálního divadla & Spitfire company Fragmenty milostných obrazů. V premiéře byla na festivalu uvedena inscenace hry Richarda Balouse Blátem po hlavě v režii Jiřího Havelky ve scénografii Marka Zákosteleckého, která vznikla v koprodukci s pražským divadlem La Fabrika.

Divadlo DRAK přivítalo na festivalu 8 zahraničních souborů. Pravidelní hosté festivalu norsko-britsko-české uskupení NIE odehrálo dvakrát svou nejnovější inscenaci We Come from Far, Far Away, za kterou nedávno obdrželo prestižní norské divadelní ocenění Heddaprisen. Po dopolením přestavení pro školy následovala živá diskuze o imigraci a současné situaci azylantů pořádaná ve spolupráci s Diakonií v rámci projektu Doma.

„Těší mě způsob, jakým se nám prostřednictvím inscenace divadla NIE podařilo festival otevřít. Silné téma zasáhlo diváky napříč generacemi. Reakce dětí před a v diskusi po představení ukázaly, že divadlo může plnit významnou společenskou úlohu spočívající v probouzení citlivosti ke komplikovaným společenským otázkám a jevům,“ říká umělecká ředitelka Divadla DRAK a dramaturgyně drakovského programu festivalu Dominika Špalková.

Divadelní šapitó před DRAKem o víkendu patřilo slovinskému loutkáři Matijovi Solcemu, který opět uhranul diváky všeho věku. Letos vystoupil se sólovou inscenací Pozor, los!, koncertem tria Grad Gori! a na závěr představil svou nejnovější inscenaci Psí život.

Foto: Ondřej Littera

Francouzský soubor L’Insolite Mécanique přivezl scénografickou instalaci s divadelními prvky a živou hudbou Je brasse de l’air (Vířím vzduch) a proměnil Studio Divadla Drak na dva dny v magický prostor plný oživlých mechanických strojků.

Druhým hostem z Francie byl soubor Pelele. „Rakvičkárna“ Katastrofální námluvy Dona Cristobala s humorem odkazuje současnými prostředky k tradičním podobám loutkového divadla. Španěl David Espinoza dorazil na festival bez jednoho ze svých kufrů a tedy i části loutek, ale díky operativnímu řešení naší produkce vše dobře dopadlo a vizuální inscenaci Mnoho povyku pro nic nestálo nic v cestě. Z Velké Británie přijeli Smoking Apples s inscenací In Our Hands. Mladý soubor jste mohli v průběhu festivalu zahlédnout i mimo Divadlo DRAK, a to v hradeckých ulicích v doprovodu obří loutky Xalie.

Jedním z vrcholů festivalu bylo představení slovinského divadla Lutkovno gledališče Ljubljana Akvárium, které nadchlo publikum napříč generacemi svou obrazovostí a hravostí.

Součástí letošního programu byla i ukázka současného repertoáru regionálních divadel pro děti a mládež. Hradeckému publiku se představili se svými inscenacemi Divadlo Alfa Plzeň (Pohádky ovčí babičky), Naivní divadlo Liberec (Pohádka do dlaně), Divadlo Lampion Kladno (Prevítovi), Malé divadlo České Budějovice (Jenom tři mušketýři) ad.

„Hradecký festival byl pro mě vždy výjimečný v atmosféře a mnohosti zážitků. Za studentských let jsem ho trávil spíše v Žižkových sadech, ale od té doby, co působím v DRAKu, zdržuji se přirozeně především v jeho okolí. Co se týče rozmanitosti, zdá se mi, jsem nezůstal o nic ochuzen. Množství žánrů i projektů na jejich rozhraní je myslím téměř nevyčerpatelná a atmosféra rok od roku příjemnější. Divadlachtivých návštevníků neustále přibývá, a přesto lze okolo DRAKu stále bez prodírání projít. To nejdůležitější ovšem je, že lidé – ať už je znám, či nikoliv – kteří se okolo našeho divadla v této době shlukují, jsou tak nějak moje krevní skupina a to mě těší,“ zhodnotil letošní ročník festivalu kmenový režisér Divadla DRAK Jakub Vašíček.

Již pošesté samotnému festivalu předcházelo Mezinárodní setkání uměleckých škol Gaudeamus Theatrum.O vedení se tentokrát podělila dvojice lektorů tanečník, herec a režisér Pierre Nadaud (FR) a umělec, klaun, režisér a lektor Ami Hattab (IL).

Poslední festivalový den Divadlo DRAK nadělilo všem školákům za vysvědčení dárek v podobě novocirkusové inscenace Airground souboru Cirk La Putyka. Představení se nakonec kvůli výkyvům počasí neodehrálo před DRAKem, ale přímo v šapitu Cirk La Putyky a návštěvnost předčila veškerá očekávání.

Celý festivalový týden Divadlo DRAK hostilo žáky ZŠ Hučák, rodinné školy z Hradce Králové, jejíž výuka probíhá na základě Jenského plánu.

Foto: Ondřej Littera

„Při tvorbě dramaturgické koncepce se nezaměřuji pouze na sestavení divadelně-hudebního programu, ale snažím se pracovat s celým prostorem divadla a přilehlého okolí. Letos jsme prostranství před DRAKem zabydleli maringotkami Cirkusu Nostalgie, Palačinkové maringotky Herbalion a saunou NUUK. Před divadlem i po divadle pak po celou dobu festivalu probíhaly drobná představení, koncerty a další aktivity, které si speciálně pro festivalové návštěvníky připravili členové soboru Divadla DRAK. V centru dění jako zázemí pro bar, ale i jako nová divadelní scéna vyroslo velké šapitó. Odkazujeme tak ke kočovnému loutkářství, které má v divadle DRAK stále velkou tradici a jsou to zároveň krásné výtvarné objekty, které dotvářejí festivalovou atmosféru, dávají prostor a zázemí pro umělecké i divácké rojení, což bylo hlavní myšlenkou letošní dramaturgie drakovské festivalové části, která došla naplnění a z toho mám obrovskou radost,“ uzavírá opět Dominika Špalková.

Barbora Kalinová, DRAK, 1. 7. 2017

Článek zatím nemá žádný komentář.

Vložit komentář: