Loutkar.online
Z expozice lublaňského muzeaFoto: Muzeum loutek Lublaň

Divadelní umění klade na muzeologii zvláštní požadavky

Lublaňské loutkářské muzeum, které je provozně součástí loutkového divadla, od

počátku počítalo nejen s běžnými službami pro návštěvníky, jako jsou odborné prohlídky a ukázky z loutkářských technik, ale i s edukativními programy přímo navázanými na známé loutkové inscenace, se kterými se diváci v muzeu setkají.

Během březnového setkání pracovníků zahraničních loutkářských muzeí nazvaném All Strings Attached nás provázela i Nadja Ocepek, která je kurátorkou a vedoucí muzea a pečuje také o celou řadu mezinárodních projektů divadla. Není to ale jen produkční a propagátorská práce, Nadja při budování muzea pronikla do historie loutkového divadla a dalších plánů spojených s lublaňským loutkovým divadlem i muzeem. Je zde zasvěcenou průvodkyní i nadšenou propagátorkou dalších projektů, které nejsou omezeny jen na slovinskou půdu. Nadje jsem také položila následující otázky.

Z expozice lublaňského muzeaFoto: Muzeum loutek Lublaň

Jaký je váš pohled na vystavování divadelního umění? Jak propojujete statické exponáty (loutky, rekvizity atd.) s jevištní akcí?

Divadelní umění klade na muzeologii zvláštní požadavky. Dokud budou loutkářská muzea pouze okrajovým typem, zůstane toto téma poněkud problematické. Loutkové umění nabízí různé způsoby vyprávění příběhů prostřednictvím předmětů a vyžaduje proto různé typy vystavování. Existují okruhy problémů, s nimiž se aktuálně vypořádáváme. Muzeum loutek tvoří malou součást Lublaňského loutkového divadla. Bylo založeno v květnu 2015. Některé historické loutkové inscenace hrané původními loutkami jsou dodnes součástí našeho pravidelného programu. Není jisté, kdy už jsou loutky natolik staré a opotřebované, aby se z nich stal muzeální kousek. A pokud je nahradíme kopiemi, abychom zabránili dalšímu poškozování, je to pořád ještě ono? Nebyly ostatně loutky vytvořeny pro jeviště? To jsou klíčové otázky, které mají loutkáři a pracovníci muzea neustále před sebou. Protože jde o jeden z poměrně mála typů muzejních objektů, které lze bez ohledu na čas kdykoliv navrátit k původní funkci, není možné dát jednoznačnou odpověď na to, jak by měly být vystavovány. Jisté je, že by to mělo být komplexním způsobem.

Naše stálá výstava je nejlepší pro prvotní seznámení se se slovinským loutkářstvím. Byla navržena jako místo, které lze aktivně využívat. Její koncept je multisenzorický a zaměřujeme se na zkoumání a získávání praktických zkušeností. Je to místo, kde se střetávají klasický a moderní koncept muzea. Na jedné straně jsou vystaveny nejcennější artefakty, na něž se nesmí sahat, a přímo naproti je zeď plná interaktivních prvků, která to má vyvažovat. Tato zeď je velmi netypický muzeální exponát. Je to místo, na němž je nutné využít svou představivost a sahat na vystavené exponáty je dovoleno. Abyste získali kompletní zážitek, doporučuje se prozkoumávat, otevírat, naslouchat, diskutovat, zpívat a vzpomínat na loutková představení, která na vás zanechala dojem. Jemná práce slovinských řezbářů vás ohromí. Zvlášť velkou radost máme z toho, že si návštěvníci mohou vyzkoušet vodění různých loutek a s pomocí stínových loutek, maňásků a marionet sehrát vlastní jedinečné představení.

Zaměřujete se jenom na historické a tradiční loutkářství, nebo reflektujete i moderní a současné loutkové umění?

Loutkářství je jako specifický divadelní žánr pro slovinskou kulturu velmi cenné, ale dosud nebylo pojímáno dostatečně komplexním způsobem. Proto se naše stálá výstava snaží poukázat na význam této často přehlížené součásti naší kultury. Jedním z hlavních cílů muzea je proto vytvořit podmínky pro řádné uchovávání slovinského loutkového dědictví.

Vybrané artefakty, které jsou součástí stálé výstavy, skládají poklonu velkým jménům našeho loutkářství a významným slovinským inscenacím z minulého století, které byly ovlivněné různými loutkářskými trendy. A ačkoliv je seznam fascinujících inscenací a artefaktů nepochybně mnohem obsáhlejší, než kolik zachycují materiály vybrané pro výstavu, každá ze zmíněných inscenací představuje určitou novinku, ať už z hlediska technologie, scénografie, nebo pojetí divadelního prostoru. Miniaturní divadlo Milana Klemenčiče, které bylo poprvé otevřeno v roce 1910, je jedním z nejstarších ve Slovinsku. Sám Klemenčič je považován za průkopníka slovinského profesionálního loutkového divadla. V následujících letech bude jeho práce mezinárodnímu publiku představena podrobněji v rámci mezinárodní spolupráce mezi Itálií, Španělskem a Chorvatskem. Projekt Na nitích: průkopníci evropského loutkového divadla v zákulisí odhaluje skryté příběhy vybraných loutkových mistrů. Tento projekt byl navržen jako série workshopů, výstav a inscenací, které budou cestovat mezi Alpami a Středomořím a propagovat evropské loutkové dědictví, diverzitu a tradice pomocí integrovaného přístupu a prezentace loutkářství jako komplexního umění.

Muzeum loutek je nadšené možností podílet se na nových a zajímavých projektech, které by nám mohly pomoci obnovit zapomenuté loutkové příběhy a sbírat či obnovovat vzpomínky na naši loutkářskou minulost. Přitom často žádáme o pomoc celostátní i mezinárodní instituce, které se věnují výzkumu loutkářství, divadla a muzeologie.

Z expozice lublaňského muzeaFoto: Muzeum loutek Lublaň

Organizujete nějaké doprovodné akce? Máte v této oblasti nějakou konkrétní dramaturgii?

Muzeum loutek organizuje různé aktivity pro rodiny a školy a aktivně se snaží přispívat k rozvoji výzkumu, uchovávání a restaurátorství loutek. Program představovaný v Puppetheque je doplňkem muzejní výstavy a má za cíl opět oživit klasické loutkové inscenace. Zámecké divadlo a Lublaňské loutkové divadlo mají pevně dané dny (neděle a pondělí), kdy uvádějí inscenace, jež byly v minulosti u diváků zvlášť populární a zapsaly se do divadelní historie.

Muzeum nabízí speciální komentované prohlídky pro děti, které lze propojit s loutkovými představeními v Zámeckém divadle nebo Lublaňském loutkovém divadle. Prohlídky pro školy a školky doplňují a rozšiřují znalosti získané ve třídách zapojením tak rozmanitých oblastí, jako je historie, literatura, umění, etnologie, hudba, přírodní vědy a zeměpis. Záměrem je propagovat kreativitu a upozorňovat na význam umění a záchrany dědictví loutkářství.

Součástí vzdělávací nabídky muzea jsou také sobotní rodinné workshopy – loutkový klub pro rodiče a děti, kteří společně navštěvují loutková představení. Během jednoho z kreativních workshopů muzea se děti například pokusí vyrobit přesnou kopii loutky z pohádky O hvězdičce, která zaspala. Přitom se seznámí s klíčovými muzeologickými pojmy, jako je originál, kopie, duplikace a replika. Je zajímavé sledovat reakce rodičů a prarodičů, kteří na tyto loutkové workshopy nazvané Stipendium pro mladé muzeology také chodí. Fascinují je totiž stejně tak jako děti a zajímá je jejich obsah související s muzeologií – pravděpodobně proto, že se o tomto oboru obecně poměrně málo ví. Kromě toho se zdá, že si váží našich snah zdůraznit význam vzdělávání a informování o našem kulturním dědictví.

Očekáváte v blízké budoucnosti představení nějaké sbírky českého loutkového divadla ve Slovinsku nebo obráceně?

K možnosti spolupráce jsme vždy otevření, protože slovinská loutková tradice je s tou českou úzce spojena. S Muzeem loutkářských kultur v Chrudimi jsme navázali výborné přátelství ještě před oficiálním vznikem našeho loutkového oddělení. Vloni také proběhla návštěva českých loutkových muzeí v Chrudimi a Plzni, z které jasně vyplynulo, že si můžeme navzájem vyměňovat řadu klíčových zkušeností a informací.

Jaké jsou plánované výstavy, festivaly a další akce, které připravujete ve vašem muzeu na rok 2016?

V roce 2015 získalo Lublaňské loutkové divadlo prostřednictvím svého muzejního oddělení grant v evropském projektu Na nitích: průkopníci evropského loutkového divadla v zákulisí, kterého se spoluúčastní italské město Cividale, španělská divadelní skupina Etcetera a Akademie umění v chorvatském Osijeku.

Tento projekt, který navazuje na poslání Muzea loutek, byl navržen jako putovní artefakt, jenž se zvlášť zaměřuje na miniaturní loutkové divadlo Milana Klemenčiče, průkopníka slovinského loutkářství, na divadlo marionet I Piccoli di Podrecca Vittoria Podreccy (1883–1959), jehož kabaretně-operní program měl velký vliv na evropské loutkové umění, a na dílo Hermenegilda Lanze, který je spolu se skladatelem Manuelem de Fallou a básníkem Federicem García Lorcou považován za zakladatele španělského loutkového divadla.

První část projektu má za cíl zkoumat, konzervovat a restaurovat loutky a vyměňovat si know-how v oblasti péče o naše loutkové dědictví. Tato aktivita skončí v září 2016, kdy bude projekt poprvé veřejně představen v rámci mezinárodního festivalu Lutke 2016, který každé dva roky organizuje Lublaňské loutkové divadlo. Putovní výstava o velkých evropských průkopnících a jejich loutkových divadlech spolu s doprovodnými workshopy navštíví partnerské země projektu: Chorvatsko (Osijek) na festivalu Lutkokaz 2016, Španělsko (Granada) na El riconcillo de Cristobica a Itálii (Cividale) na festivalu Mittelfest 2017.

Překlad: Daniel Dolenský

Nina Malíková, 30. 6. 2016

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.