Skupovy Strakonice vstoupily do 51. ročníku a jako každý rok, začaly už ve čtvrtek. Letos přijeli pro školy a školky zahrát Divadlo Studna Hosín, Divadelní společnost Koňmo, Dřevěné divadlo a Divadlo Elf.
V pátek odpoledne začíná vlastní přehlídka s postupem na LCH. Letos se z šesti souborů na postupovou přehlídku přihlásilo pět. Nicméně, jak už je ve Strakonicích dobrým zvykem, hovořilo se o všech představeních a za účasti ostatních souborů.
Prvním představením byla Třetí sudička – Strakonická Loutková scéna Radost.
Strakoničáci sáhli opět po Křešničkově textu. Režie se ujal Jakub Jílek, v současné době student „Lidové konzervatoře“. Toto představení jsme před pár lety viděli na LCH a Jakub se pokusil o nové uchopení. Sice kombinuje herce a (původní) loutky, které jsou něco mezi marionetou a manekýnem, ale hlavní úprava byla v textu a inscenování. Snažil se vytvořit komické, až groteskní kaluniády herců v kontrastu k poetice loutek. To se částečně zdařilo, nicméně by hře prospělo méně slov a více akcí.
Druhé představení Rodiče a přátelé MŠ Lidická – Sedmero krkavců
Režie se ujal opět Václav Novák a i tentokrát sáhl po klasické pohádce a bylo to zajímavé.
Představení kombinuje herce, marionety a stínohru. Na začátku přichází (asi) maminka s dcerkou – obě v lidovém kroji a s knížkou a začínají číst pohádku. Ta se pak následně rozehrává na samotném jevišti (iluzivně). Velmi zajímavě, působivě a přitom funkčně působí použití stínohry, jinde se však zcela zbytečně například pokouší, ručka za ručkou, nožka za nožkou, neohrabaná marioneta vylézt po žebříku. Inscenaci také strašně zpomaluje vracení se k „dvorečku“ maminky a dítěte s knížkou, ze které se stále čte.
Představení po celou dobu hudebně doprovází živá kapela, která sedí mimo jeviště. Používá se jen pár motivů a hudba je velice dobře a citlivě zvolená. Rozhodně je plnohodnotnou složkou představení. Inscenace je to rozhodně zajímavá.
Třetím soutěžním představením bylo O kohoutkovi a slepičce LS Nitka Písek
Představení začíná „dvorečkem“ a je složené z několika drobných příběhů o kohoutkovi a slepičce, kde ústřední roli hraje „prkýnko“. To různě překáží a také se používá na různé způsoby, aby se pro něj našlo to nejlepší využití – zakrýt rozbitou střechu kurníku. Soubor má krásnou a opravdu velmi funkční scénu, ale ani zdaleka ji nevyužívá. Loutky jsou vlastně jakési rukavice, se kterými se zase tak moc hrát nedá. Ale samo představení je vkusné a ke chvále hereček – „neumrněné.“.
Jako čtvrté, ale nesoutěžní představení jsme viděli Kašpárek, švec a čert Jiskra Borovany.
Představení známe, Borovanští ho mají na stálém repertoáru a ve Strakonicích ho už hráli před lety. Klasické kukátko, marionety na nitích a rozdělená interpretace. Oproti představení, které jsme viděli minule, letos chyběl Borovanským větší odpich. Tak, i vyloženě komické situace, vycházely trochu naplacato.
Pátým představením byla pohádka O princezně a čarodějnici Malá scéna MKC Hořovice.
Poněkud zmatená pohádka o čarodějnici, která se chce stát královnou a škodí princezně i království. Naštěstí mají v království místo skřítka hospodáříčka malého čertíka a samozřejmě hrdinu zahradníka (maskovaný princ), takže všechno dobře dopadne. Soubor má pár nových dětských členů a ti přinášejí do hry nefalšovanou radost a chuť všechno si vyzkoušet. Přesto, že se i tady jedná o rozdělenou interpretaci, představení šlape. S loztkami se opravdu hraje a scénograf navíc vymyslel moc hezký výtvarný moment, skálu. V té má síldo čarodějnice a tam také zavírá princeznu a je to opravdu podívaná. Textu by slušela škrtání, ale dobře našlápnuto.
Šesté představení přivezl Spolek třeboňského loutkového divadla a byla jím Neposlušná kůzlátka.
Maňáskové divadlo na klasickém paravánu, který se různě natáčí, podle toho, kde se právě v ději nacházíme. To byl trochu problém, protože v některých okamžicích viděli z boku jen diváci na jedné straně hlediště. Představení hraje nejmladší dívčí část souboru a docela se v něm vyřádí. Ovšem ukazuje se, že ještě nemají za svou techniku vodění loutek. Většina akcí se jen tak „odšmidlá“, ale zase přichází s různými nápady, které děj vtipně ozvláštňují nebo posouvají.
Posledním představením, byla drobnička O ztraceném meči, aneb opičí dobrodružství
Autor a herec: Matěj Machek
Jedná se o drobničku, vlastně spíš individuální výstup, který však nepostrádá nic z „opravdového“ divadla.
Představení začíná vlastně už tím, jak si malý herec připravuje scénu, byť on sám to jako součást představní nevnímá.
Na scéně je jen židle a za boční šálou (ale podle poroty by bylo lepší, kdyby byla vidět) sedí hercova sestra, která pro představení dělá ruchy a zvuky.
Představení začíná. Na židli se postupně dává ručně nakreslená dekorace – cesta, která se, přibližováním k místu děje proměňuje na vlastní scénu. Kamínky jsou skály, hračky, figurky zvířátek, jsou přírodou.
V jednoduchém příběhu o ztraceném a posléze nalezeném meči, který je vyprávěn Matějem a animován figurkami a pohybem věcí po scéně, zažíváme jeho vymyšlené dobrodružství, které nás strhává svou energií, spontaneitou, humorem i půvabem. Na konci stejně jako na začátku se sklízí scéna, od hraček až po nakreslené obrázky, do dětského kufříku a už je konec.
Herec je soustředěný a přistupuje ke svému dílu s veškerou vážností, a když si pak s ním a jeho sestrou po představení povídáme a on s naprostou bezelstností odpovídá na naše otázky, máme za to, že i toto by vlastně mohla být součást představení.
V představení nejde o žádný kalkul založený na dětské roztomilosti. Je to skutečně strhující příběh.
Představení jsme doporučili na LCH.
Jako každý rok je potřeba poděkovat a pochválit domácí soubor za vytvoření skvělého zázemí, atmosféry a pochopitelně i báječného večírku.
Porotu tvořili: Daniela Weissová, Jaroslav Ipser, Kateřina Zemenová.
Daniela Weissová, 29. 6. 2016
26. 4. 2024
Buchty a loutky, Praha
Postradatelní
10. 5. 2024
Divadlo jednoho Edy, Liberec
Medvídek Mojko
11. 5. 2024
Divadlo DRAK, Hradec Králové
Válka světů
Josef Brozman (2. 4. 1949)
Marta Bártková (4. 4. 1929)
Jiří Švec (4. 4. 1939)
Miroslav Skála (6. 4. 1924)
Aleš Kisil (8. 4. 1964)
Kateřina Melenová (9. 4. 1964)
Hana Lamková (11. 4. 1934)
Jiří Ferby (14. 4. 1964)
Josef Špachta (15. 4. 1934)
Petr Matásek (17. 4. 1944 – 25. 7. 2017)
Markéta Kočvarová Schartová (20. 4. 1934 – 12. 11. 2014)
Marta Jurečková (23. 4. 1944)
Bohuslava Roháčková (25. 4. 1949)
Alena Popelková (28. 4. 1944)
Zuzana Skalníková (20. 6. 1949 – 12. 4. 2019)
Alena Exnarová (25. 12. 1951 – 19. 4. 2024)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS