Odešel Miroslav Huňka

6. dubna zemřel Miroslav Huňka, loutkář a dlouholetý člen Divadla Spejbla a Hurvínka

Když jsem začala na začátku sedmdesátých let minulého století chodit do loutkového divadla Kováček na Smíchově, byla v souboru silná sestava. Pan Jirka Filip, Polák, Hrabě, paní Vítovcová… ti nás již opustili. Na Velikonoční pondělí se k nim přidal i jejich kamarád a kolega Miroslav Huňka.

Slávek, jak mu divadelníci říkali, začal s dřevěnou thalií již ve svých osmi letech. Kluk z Libně chodil do loutkového divadla ve škole Na Korábě. První loutkoherecké zkušenosti získal od starších kolegů v čele s panem Kirschnerem, otcem legendárního Miloše. Později, jako učeň ve vývojovém středisku motocyklů, tahal za nitě v divadélku Jawy, na Pankráci. V té době si ho všiml pan Skupa a nabídl mu práci, ale přišel povolávací rozkaz. Po vojně Slávek již příležitost nedostal. Pracoval v konstrukci přípravků ČKD. Kulturní aktivity rozvíjel všemi směry. Kamarádil se s grafikem Boudníkem, hudebníky bratry Ryvolovými, Helenou Růžičkovou… Stavěl letecké modely. Loutky neopustil a pravidelně jezdil na Smíchov do zmíněného Kováčku. Se staršími, výše jmenovanými, a mladými loutkáři (k nim patřil například Renda Hájek, Mirek Horáček, Káča Reinerová, Jitka Knížková) táhl komediantskou káru na nedělních představeních, při úterních zkouškách, na festivalech v Chrudimi, v Plzni. A jako amatér by ji táhl dále, kdyby mu Miloš Kirschner nenabídl v roce 1974 místo v divadle Spejbla a Hurvínka. Přibylo mnoho práce. Skočit ze zábavy do profesionality není jednoduché a tak se Slávek musel přiučit jevištní mluvu a cizí jazyky. Postupně se stal také technologem divadla, protože měl, jak říkal, výuční list z praxe. S výtvarníkem Zdeňkem Juřenou spolupracoval na mnoha výpravách. Loutkám se věnoval dlouho, proto uměl vyřešit mnohé pohybové problémy. Znal staré loutkářské finesy. Jeho dřevění herci hráli sami. Uplatnil i svůj organizační talent při vedení zájezdů. Ani v důchodu divadlo neopustil. Novou rolí se stala péče o technický provoz budovy. Divadlo bylo jeho rodinou. Není divu, když do ní patřili jeho přátelé Vavřík Rýz, Pehr, Cynybulk, Malík, Máťa Kopecký, Jan Dvořák, Martin Klásek, Bója Šulc, Renda Hájek, bratři Hakenové, Homola, Plachetková, Černý, Matásek, Jirka Středa, Josef Krofta… z dam jeho nejmilejší Helena Štáchová.

Sláveček nás opustil. S ním zmizelo ze světa mnoho loutkářských zkušeností a celoživotní oddanost dřevěnému umění. Zbývá nám vzpomínka. On je již na čestném místě v loutkářském nebi. Jistě sedí na forbíně vedle svého největšího a celoživotního kamaráda Miloše Kirschnera. S panem loutkářem Miroslavem Huňkou se rozloučíme v sobotu, 11. dubna v 10 hodin v Malé obřadní síni Strašnického krematoria.

Jitka Huňková, 8. 4. 2015

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.