Podpořte Časopis Loutkář nákupem na internetu

Online archiv

Lešková Dolenská, Kateřina: Tadeusz Kantor (1915–1990), Loutkář 2/2018, p. 24–25

Významný polský divadelník a výtvarný umělec (silně ovlivněný konstruktivismem, dada, surrealismem a Bauhausem), zakladatel nezávislého experimentálního Divadla Cricot 2 (1956), jehož členy byli především výtvarníci a teoretici umění, nikoli herci. Sám Kantor ve svých inscenacích vystupoval jako jakýsi “dirigent”.

Inscenační tvorba Divadla Cricot 2 se dá rozdělit do několika období: “divadlo informelu”, “nulové divadlo”, nemožné divadlo“ a ”divadlo smrti“. Každé z nich definoval Kantor vlastním manifestem, jehož myšlenky následně v jednotlivých inscenacích rozvíjel.1 Mezi Kantorovy nejvýznamnější práce patří Mrtvá třída (Umarła klasa, 1976); Wielopole, Wielopole (1980); Ať chcípnou umělci (Niech sczezną artyści, 1985) nebo Dnes jsou moje narozeniny (Dzisiaj są moje urodziny, 1990). Proslavil se i nekonvenčními happeningy (mezi nimi i tzv. ”cricotáže", v nichž přepracovával a recykloval náměty i postavy ze svýc…

Tento článek je v plné verzi přístupný pouze pro stávající předplatitele časopisu. Pokud k němu potřebujete výjimečně přístup například z vědeckých důvodů, neváhejte kontaktovat redakci časopisu. Předplatitelé pro přístup k článku zadejte, prosím, své heslo. Pokud jste své heslo ještě nedostali a máte Loutkáře na letošní rok předplaceného, napište nám a my vám je obratem zašleme.

Vaše heslo:

This website is maintained by Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Prague, ID no.: 67363741. The content of this website is subject to copyright law and without consent of its owner may not be disseminated further. The owner does not accept any responsibility for the content of third-party websites linked from this site.