Lešková Dolenská, Kateřina:

Vážení a milí čtenáři,

je tu další číslo, tentokrát německojazyčné. V rubrice téma si můžete přečíst základní přehled o historii loutkářství v Německu, Rakousku, Švýcarsku a neněmeckojazyčném Nizozemsku, portréty zdejších nejvýznamnějších tvůrců a číslo nezapomíná ani na současné umělecké výboje v té které zemi. Možná vás překvapí, že dnešní loutkáři leckdy nemají v těchto bohatých a ekonomicky nejvyspělejších zemích světa na růžích ustláno a potýkají se s velkými finančními problémy.

Jako každý rok je poprázdninové číslo velkou měrou věnované festivalům. Shrnutí liberecké Mateřinky doprovází rozhovor s dramaturgem pořádajícího Naivního divadla Vítkem Peřinou (včetně recenzí inscenací jeho tří textů z různých koutů republiky a rozboru jeho her). Po podrobné zprávě o Loutkářské Chrudimi následuje rozhovor se Zdenou Vašíčkovou, jejíž soubor Rámus patří mezi nejinspirativnější amatérské soubory dneška. Reportážní text o přehlídce Bábková Žilina zase uvozuje několik materiálů věnovaným současnému loutkářskému dění na Slovensku, které, jak se zdá, probublává velmi inspirativním tvůrčím kvasem. Svědčí o tom inscenace Nového divadla, projekty spojené s tvůrci uskupení Med a prach a umělecké výsledky režisérky Katarína Aulitisové.

Co se významných loutkářských osobností týče, připomínáme mnoha talenty obdařenou Věru Říčařovou, mistra animace Emila Havlíka a nedávno zesnulého velikána české scénografie Petra Matáska, jehož odchodem se (jak píše v nekrologu Nina Malíková) uzavírá kruh jedné generace významných loutkářských osobností, které formovaly podobu moderního českého loutkového divadla druhé půle dvacátého století s přesahem do století jednadvacátého.

A to jsem nevyjmenovala zdaleka všechno, co vás na následujících stránkách čeká.

Děkuji všem, kdo se na tomto rekordně obsáhlém čísle podíleli.

Příště společně nahlédneme do světa loutkářství anglofonního.

Loutkář 3/2017, p. 1.