Podpořte Časopis Loutkář nákupem na internetu

Lohman Staubová, Nancy: UNIMA a UNESCO: dokonalé partnerství

Jsem přesvědčena, že vztah mezi UNIMA a UNESCO je ukázkou dokonalého partnerství. Organizace UNIMA (Union Internationale de la Marionnette), založená v roce 1929, “prosazuje mír a vzájemné porozumění mezi všemi lidmi bez ohledu na jejich původ a politické či náboženské přesvědčení prostřednictvím loutek.” UNESCO (The United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) vzniklo v roce 1945 a o svém poslání uvádí na svých webových stránkách následující: “Mír musí vzejít z morální a intelektuální solidarity mezi lidmi. UNESCO se snaží vytvořit síť mezi národy, která tuto solidaritu umožní, podporou vzdělávání jako nezbytné podmínky lidského rozvoje a zlepšováním vzájemného porozumění jednotlivých kultur prostřednictvím ochrany a podpory kulturního dědictví a rozmanitosti.”

Jako ředitelka světového festivalu loutkového divadla ve Washingtonu DC v roce 1980, který zároveň hostil i 13. kongres UNIMA, jsem požádala americkou komisi UNESCO o sponzorství. Oficiální schválení mé žádosti zvýšilo prestiž celého festivalu. Když nově zvolený generální tajemník Jacques Félix v roce 1981 přesunul sídlo UNIMA do Francie, úspěšně lobboval za to, aby se UNIMA stala oficiálním partnerem UNESCO (se statutem konzultanta). UNESCO má uzavřená oficiální partnerství s 373 mezinárodními nevládními organizacemi a 24 nadacemi a podobnými institucemi. UNIMA je hrdá na to, že může být jednou z nich.

Odbor UNESCO pro nemovité kulturní dědictví (ICH) konzultuje s UNIMA otázky zařazení loutkových tradic a souvisejících jevů na seznam ústního a nehmotného kulturního dědictví lidstva. Já sama jsem měla tu čest, že jsem v roce 2003 mohla k zařazení doporučit tradici loutkového divadla Ningjó džóruri neboli bunraku. K dnešnímu dni bylo na seznam zapsáno 12 divadelních tradic, které využívají loutky: sicilská Opera dei Pupi, ústní tradice Gẹlẹdẹ z Beninu, Nigérie a Toga, loutkové divadlo Wayang z Indonésie, japonské loutkové divadlo Ningjó džóruri bunraku, khmerské stínové divadlo Sbek thom z Kambodže, turecká tradice Karagöz, korejské divadlo Namsadang Nori; japonské Hitači Furjumono, čínské stínové divadlo, belgické a francouzské průvody obrů a draků, oslavy la Mare de Déu de la Salut ve španělském Algemes a masky a loutky z malijské oblasti Markala. Přihlášky, které budou posouzeny v roce 2016: tradiční marionetové loutky ze Srí Lanky, loutkářství na Slovensku a v České republice, japonské “plovoucí festivaly”. Na seznamu osvědčených postupů pro ochranu dědictví lidstva se nachází také výuka loutkohry v čínské provincii Fu-ťien. Nominace Aragoz na seznam byla v roce 2015 zamítnuta (Al-Aragoz je stará forma egyptského divadla, která využívá tradiční maňásky). Žadatelé byli vyzváni k opětovnému zaslání přihlášky. Italská UNIMA požádala o zápis italského loutkářství na seznam Mezinárodní paměti světa UNESCO. Zápis na seznam s sebou přináší i finanční dotaci.

Pro mě jako badatelku a zakladatelku loutkového muzea je největším přínosem UNESCO pro náš obor dokumentování kulturního loutkového dědictví a jeho zpřístupnění online v podobě prezentací a videozáznamů jednotlivých loutkářských forem.

Archivy UNESCO obsahují mnoho dalších záznamů loutkových projektů a představení. UNESCO také produkovalo 2 filmy, které jsou podle mě velmi hodnotné. Iniciativa Expédition Alexandre s podporou UNESCO vytvořila 25minutový dokumentární film Blue Like an Orange (Modrá jako pomeranč). Philippe Genty se svou marionetou jménem Alexandre objel během čtyř let (1962–1966) čtyřicet sedm zemí, v nichž natáčel loutková představení. Z tohoto materiálu sestříhal film Modrá jako pomeranč, který slouží jako krásný úvod do světa loutkářství.

V roce 1984 v produkci UNESCO vznikl 60minutový film Scenes from Ramayana (Scény z Rámájany), černobílý dokument o thajských spodových loutkách vedených známým umělcem Chakrabhandem a mistrem loutkářem Cheunem Sakunkaeoem, jenž měl za cíl zaznamenat tradiční formu loutkového divadla, kterou Chakrabhand znovu oživil.

UNESCO do svých oficiálních publikací zařazovalo loutkáře dávno předtím, než se UNIMA stala jeho partnerem. Číslo časopisu UNESCO Courier z roku 1955 bylo celé věnované loutkářství. Na jeho titulní straně je scéna z inscenace Shakes versus Shav Lanchesterského divadla marionet. Na zadní straně je fotografie loutek La Compagnie des Marottes Andrého Tahona (Francie). Kromě evropského loutkářství číslo referovalo také o asijských tradicích a aktivitách v obou Amerikách. Loutkářství bylo zmiňováno i v několika dalších číslech Courieru i v jiných periodických publikacích UNESCO, jako jsou World Heritage Review a Cultures. Mezi zveřejňovanými dokumenty jsou zprávy o realizovaných projektech a konferencích i výtažky z ostatních publikací UNESCO. Mnoho z nich lze prohlížet online nebo stahovat.

V oblastech výzkumu a publikace UNESCO spolupracuje s řadou organizací. Podpořilo tak například proces přípravy Světové encyklopedie loutkářského umění, kterou pro UNIMA vedli dr. Henryk Jurkowski coby hlavní editor a Penny Francisová jako jazyková editorka. Já měla tu čest být editorkou pro Severní Ameriku. V roce 2000 jsme vytiskli výběr ze sepsaných článků a shrnutí našich dalších plánů na dokončení encyklopedie. Publikace nakonec vyšla v roce 2009 ve francouzštině pod názvem Encyclopédie Mondiale des Arts de la Marionnette, a to do značné míry díky úsilí Margarety Niculescuové, která na ni dokázala sehnat další finance. Aktualizovaná verze je dnes k dispozici na stránkách UMIMA ve třech jazykových verzích, anglické, španělské a francouzské, které byly připraveny pod vedením viceprezidentky UNIMA Karen Smithové.

Organizace UNESCO spolupracovala i s řadou dalších organizací, s nimiž společně publikovala články a zprávy o loutkářství; mezi nimi byly Columbia University Press (USA), Úřad pro kulturu a kulturní dědictví (Spojené arabské emiráty), Asijské kulturní dokumentační středisko pro UNESCO (Írán) a Maisons de la Culture de Rennes (Francie).

Centra vzdělávání UNESCO z celého světa zaznamenávala své projekty související s použitím loutek ve vzdělávání v různých publikacích a na videu, přičemž některé z těchto výstupů jsou zdokumentovány v online databázi. Jako generální tajemník UNIMA spolupracoval Jacques Félix s UNESCO na objednávce inscenace o prevenci AIDS. Toto živé představení jsem viděla v roce 1992 v ústředí UNESCO v Paříži spolu s delegáty z celého světa. Celá inscenace snad pomohla zvýšit povědomí o možnosti využít loutkářství coby nástroj pro vzdělávání.

V roce 1990 UNESCO zaštítilo účast UNIMA na Mezinárodním pochodu míru, který připomínal 75. výročí genocidy v Arménii a který organizoval Jacques Félix. Generální tajemník Jacques Trudeau se účastnil připomínek 100. výročí této události spolu s arménským střediskem UNIMA v roce 2015. Právě takové projekty naplňují cíle UNESCO a UNIMA, kterými je podpora spolupráce mezi lidmi s cílem zajistit budoucnost v míru pro všechny.

Loutkář 4/2016, p. 94–95.

This website is maintained by Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Prague, ID no.: 67363741. The content of this website is subject to copyright law and without consent of its owner may not be disseminated further. The owner does not accept any responsibility for the content of third-party websites linked from this site.