Pithartová, Jana: Divadlo loutek Ostrava

Na základech amatérského loutkového divadla Dřevěné království byla v Ostravě roku 1953 zřízena profesionální loutková scéna s názvem Krajské divadlo loutek, se sídlem v historické budově na rohu náměstí Lidových milicí (dnes Masarykově).

První premiéra se konala 12. prosince 1953 a byla to inscenace pohádky Děda Mráz sovětské autorky M. Šurinové. Vznikající repertoár byl směřován k dětem a k rodinnému publiku. Základy uměleckého souboru tvořili divadelní nadšenci, ale brzy ho začali doplňovat i školení loutkoherci. Mezi jeho prvními členy byli mimo jiné i Jiří Volkmer (+2013) a Dušan Feller, kteří ještě nedávno na jevišti DLO vystupovali.

Na ředitelském místě se postupně vystřídali Zdeněk Hapala (1953–1957), Šárka Babrajová (1957–1972), Zdeněk Miczko (1972–1990), Miroslav Vildman (1990–1991), Jarmila Hájková (1991–2002), Tomáš Volkmer (2002–2004) a znovu Jarmila Hájková (dosud). Dramaturgii DLO se nejdéle věnovali Zdeněk Stoklasa a po něm Hermína Motýlová (1985–2009).

Od roku 1999 sídlí Divadlo loutek Ostrava v nové budově na Černé louce.

MEZINÁRODNÍ LOUTKÁŘSKÝ FESTIVAL – SPECTACULO INTERESSE

Myšlenku pořádat v Ostravě velký mezinárodní festival poprvé pojal Miroslav Vildman za svého kratičkého ředitelování. Roku 1990 se mu podařilo uskutečnit malý česko-polský festival s názvem Loutky, děti a svět. Rok nato jeho dráhu ukončila smrt. Vildmanovu touhu dostat svět do Ostravy a Ostravu do světa realizovaly později ředitelka Jarmila Hájková a dramaturgyně Hermína Motýlová. Roku 1995 se konal první ročník festivalu Spectaculo Interesse. Od té doby ho DLO pořádá v každém lichém roce, roku 2013 již podesáté. Stal se postupně největším mezinárodním loutkářským festivalem v České republice a jedním z nejvýznamnějších v Evropě. Mezi domácími i zahraničními loutkáři má velký věhlas a účast na něm pokládají za čest špičky oboru v Evropě i v zámoří. V Ostravě se díky němu představili špičkoví loutkáři z Belgie, Běloruska, Brazílie, Česka, Číny, Finska, Francie, Itálie, Izraele, Japonska, Jižní Koreje, Kanady, Litvy, Maďarska, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švýcarska, Tchaj-wanu, Ukrajiny, Velké Británie.

DIVADLO BEZ BARIÉR

Pět let po vzniku festivalu Spectaculo Interesse, v září 2000, se zrodil nový festival, který se od té doby koná v každém sudém roce. Jmenoval se Divadelní pouť bez bariér a směřoval především k integraci zdravotně postižených dětí mezi jejich zdravé vrstevníky. Program tvořila představení určená smyslově, pohybově a kombinovaně postiženým, ale stejnou měrou také představení jimi hraná. V tomto duchu se odehrálo pět bienále. Poté se festival tematicky rozšířil a zaměřil na všechny bariéry, které nám brání přiblížit se k druhým nebo i k sobě samým. V programu se tedy začala objevovat představení překračující bariéry a tabu nejen zdravotní, ale i etnické, názorové, generační a jiné. Tento festival se od roku 2014 jmenuje Divadlo bez bariér.

LOUTKY NEJEN PRO DĚTI

Za dramaturgie Hermíny Motýlové začalo ostravské Divadlo loutek oslovovat širší diváckou adresu a vytvářet repertoár také pro mládež a dospělé diváky. Od 90. let minulého století hraje DLO nejen pro předškolní a školní děti, ale i pro středoškolské studenty. Velkého úspěchu dosáhly dospělému publiku určené inscenace Petra Nosálka Láryfáry (1988) a Trumf (2001). Doslova průlom do zájmu tzv. večerního diváka udělala roku 2007 inscenace Z Deniku Ostravaka v režii Radovana Lipuse, která se hraje dodnes a její představení jsou stále vyprodaná. V současné době hraje DLO pro dospělé diváky pravidelně a k “Ostravakovi” přibyly inscenace Lebensraum, Sofiin svět, Půldruhé hodin zpoždění a Šaryk vzpomíná.

ALTERNATIVNÍ SCÉNA

20. května 2011 DLO slavnostně otevřelo alternativní scénu v suterénu nové přístavby.

Pětipodlažní objekt ve tvaru kampanily navrhl tým architektů Petr Hájek, Gabriela Minářová a Bronislav Stratil. Jeho průčelí zdobí orloj, tvořený hvězdnými hodinami a pohyblivými loutkami (Krále, Královny, Anděla, Čerta, Kašpárka a Smrťáka), které vznikly podle výtvarného návrhu Tomáše Volkmera v dílně řezbáře Pavla Skorkovského.

Přístavba nabízí návštěvníkům divadelní sál s variabilním hledištěm, na který navazuje amfiteátr, a cukrárnu s galerií loutek. Je v ní také depozitář loutek a zázemí pro herce a administrativu divadla.

Na alternativní scéně vzniklo již sedm nových inscenací a dvě sem byly “přestěhovány” z hlavní scény. Kromě pohádek se zde hrají představení pro dospělé publikum, odborní lektoři vedou přímo na scéně tvořivé a terapeutické divadelní dílny pro školní skupiny a veřejnost, soustavně zde pracuje dětské studio zaměřené na loutkové divadlo a pořádají se výstavy a koncerty. V cyklu představení “PŘESČAS” tu vznikají inscenace nad rámec dramaturgického plánu, jejich tvůrci v tomto případě pracují ve volném čase a bez nároku na honorář.

DIVADLO LOUTEK OSTRAVA V SOUČASNOSTI

V loňském červenci a srpnu pořádalo DLO už druhý ročník “Léta s pimprlaty” – pravidelných interaktivních výstav, o nedělích navíc s loutkovými pohádkami amatérských souborů v amfiteátru. Sezonu 2013–2014 slavnostně zahájila premiéra Zlatovlásky ve verších Josefa Kainara a desáté bienale festivalu Spectaculo Interesse 22. – 29. září. Odehrálo se na něm více než třicet představení loutkářů z třinácti zemí tří kontinentů. Ceny získalo liberecké Naivní divadlo, polské divadlo Ad Spectatores a Duda Paiva Company. Druhou premiérou byla Královna Koloběžka První. Obě inscenace první poloviny sezony režíroval umělecký šéf DLO Václav Klemens.

12. a 13. prosince uctilo DLO své 60. jubileum vernisáží výstavy Pimprlárium, křestem právě vydaného divadelního almanachu a slavnostním setkáním stávajících i bývalých zaměstnanců.

V březnu bude mít premiéru Šíleně smutná princezna v režii Lucie Málkové a v květnu čeká umělecký soubor DLO již dlouho chystaná spolupráce s Dudou Paivou na jeho autorské inscenaci Marvin.

Vedle divadelní tvorby má DLO také bohatý umělecko-vzdělávací program, který naplňují divadelní a výtvarné dílny pro školy i veřejnost, a prohlídky zákulisí.

Loutkář 1/2014, p. 28–29.