Lešková-Dolenská, Kateřina - Malíková, Nina - Richter, Luděk: Kurýr

Muzeum loutkářských kultur oslavilo 40 let své existence

Od ledna tohoto roku bylo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi pro veřejnost uzavřeno a probíhala v něm rozsáhlá rekonstrukce přízemních prostor i fasád. 15. září se však v rámci Dne otevřených dveří památek otevřely i dveře Mydlářovského domu, tentokrát ale bez loutek. Návštěvníci mohli nahlédnout do historie krásného renesančního domu a podívat se i na ta místa, která jsou za běžného provozu veřejnosti nepřístupná, jako jsou arkády, věžička nebo sklepení.

V podvečer Muzeum začalo oslavovat 40 let své existence. Tyto oslavy zahájila v 18.00 hodin vernisáž výstavy Pavel Kalfus a Alois Tománek: Společně, každý svou cestou. Sobotní večer ukončilo představení Gil pogromca smoków polského souboru Teatr Lalek Arlekin na Žizkově náměstí. Oslavy pokračovaly i druhý den. Nedělní program zahájil chrudimský sbor Slavoj na arkádách Mydlářovského domu, na Resselově náměstí byla nainstalována výstava obrazů dětí, které se přihlásily na příměstský tábor, který Muzeum organizovalo na konci léta, a v prostorách Muzea poté zazněla kramářská píseň o vzniku Muzea. Další divadelní představení zahráli členové divadla Julie&spol. V 18.00 divadelní program ukončili Helena a Jiří Vedralovi s Hanou Voříškovou představením V širém poli hruška. Na samý závěr bylo veřejnosti představeno nové logo MLK, které navrhlo studio Mančaft.

Muzeum je pro veřejnost otevřeno v omezeném provozu již od 2. října 2012 a na novou stálou expozici se návštěvníci mohou těšit nejdříve ke konci roku 2012.

Pavel Kalfus a Alois Tománek – Společně, každý svou cestou

Součástí oslav čtyřiceti let Muzea loutkářských kultur v Chrudimi 15. – 16. září 2012 byla i vernisáž výše zmíněné dvojvýstavy dvou letošních sedmdesátníků. A byla to součást podstatná nejen tím, že vedle vernisáže výstavy \\\\\\\“Jak loutky v Chrudimi domov našly\\\\\\\\\\\\\\\”, konané na Resslově náměstí, a představení nového loga, tedy tří svislých čárek (prý marionetových nití) v písmenech MLK, to byla jediná možnost vidět v Muzeu něco hotového: zbytek stojí pro jakési spory o oprávněnost vysoutěženého projektu.

Podstatná je především svým obsahem. Představuje dva ze stěžejních loutkářských scénografů a výtvarníků posledních téměř padesáti let, kteří osvobodili loutku z gravitačního pole popisného realismu jak výraznou stylizací, směřující k zjednodušení a nalezení základních tvarových charakteristik typu, tak v jejích technologických, tedy pohybových možnostech.

Ve dvou oddělených místnostech představuje výstava redukované kolekce loutek a fotografie scén z klíčových inscenací, které realizovali především pro svá domovská divadla v Liberci, Plzni či Kladně. Doplňují je jejich plakáty dvou hlavních profesionálních festivalů loutkového divadla – Skupovy Plzně a liberecké Mateřinky. Kalfusovi létající sloni i Tománkovi krajkoví klauni se k oběma tělesně hřmotným pánům vůbec nehodí – ale dokonale vystihují rozpor mezi jejich tělem a duchem a ukazují podstatu jejich tvorby a loutkového divadla vůbec: Přimět hmotu, aby tančila a létala.

V menší společné místnosti pak přibližuje životní dráhu obou vystavujících ve velkoplošných komiksech Barbory Zichové. Je dobře, že se výstava uskutečnila. Ale výsledný dojem připomíná pouhou ochutnávku. Alois Tománek i Pavel Kalfus by si zasloužili každý zvlášť výstavu podstatně rozsáhlejší, než je toto společné nahlédnutí. Což potvrdilo i množství dorazivších hostů, kvůli němuž se musela vernisáž konat nadvakrát. A je škoda, že z obou bručivých bardů mohl, žel, přitančit už jen jeden. Ten druhý už svůj komiks ukončil a odlétl svou cestou.

Luděk Richter

Divadelní pouť bez bariér 2012

7. ročník festivalu divadelní tvorby, která hledá cesty přes bariéry v nás i okolo nás

Ostravské divadlo loutek pořádalo ve dnech 24. až 27. září 2012 další ročník bohulibého projektu Divadelní pouť bez bariér, což je přehlídka, na níž se prezentují inscenace tematicky poukazující na hlubší společenský problém, či tabu a také ty, ve kterých hrají herci s postižením.

Festival nabídl návštěvníkům 17 představení domácích divadel, hostujících souborů a umělců ze Slovenska, Itálie, Německa, a také jednu japonskou pohádku.

Do bohatého programu Divadelní pouti byly zařazeny pohádky, (tragi)komedie, pohybová představení či komponované pořady prózy a poezie. S originálním zážitkovým divadlem na motivy známého Verneova románu, určeným všem smyslům kromě zraku, přijelo Studio Damúza v představení Cesta kolem světa za absolutní tmy.

Po některých představeních probíhaly tematické besedy s odborníky či tvůrci, které vedly PhDr. Hana Cisovská, Ph.D. a Hana Galetková.

Loutky z depozitáře

V Chebu byla 20. září slavnostně zahájena výstava Loutky z depozitáře, která návštěvníky seznámí s historií loutkového divadla v Čechách od 18. století až po současnost. Důraz je kladen na západočeskou loutkovou scénu, která má nejen v Plzni, ale i v Chebu dlouholetou tradici. Výstava potrvá do 5. listopadu 2012.

Již v roce 1950 se zde etablovala stálá loutková scéna, od roku 1952 Městská loutková scéna, jejíž činnost vrcholila na přelomu 50. a 60. let. V roce 1960 do Chebu natrvalo přesídlil ze Svatavy u Sokolova loutkář a řezbář Augustin Nosek, tvůrce legendárního Hurvínka, který s Městskou loutkovou scénou úzce spolupracoval a vytvářel pro ni loutky (Spejbla a Hurvínka, tzv. skákající žábu nebo Hmyzí kapelu pro inscenaci Hurvínek mezi broučky). Návštěvníci výstavy mají možnost zhlédnout vzácné druhé kopie loutek Spejbla a Hurvínka, které jsou jinak dlouhodobě zapůjčeny do Muzea loutek v Plzni. Ale nejen Augustin Nosek tvořil loutky pro chebské divadlo, například také Jan Vavřík-Rýz či zejména Jaroslav Král se zapsali do dějin chebského loutkářství. Všechny jejich výtvory patří dnes mezi nejcennější části sbírky loutek chebského muzea.

Cílem výstavy není shromáždit na jednom místě známé a historicky cenné loutky zapůjčené z jiných muzeí či divadel, nýbrž zprostředkovat návštěvníkům poklady přímo z muzejního depozitáře a zasadit je do kontextu nejen regionálního loutkářství.

Semináře Loutky bez bariér

V plzeňském Muzeu loutek se na podzim uskutečnily dva podnětné celodenní semináře věnované terapeutické funkci loutky. První setkání se bude konat 15. října, druhé je naplánováno na 12. listopadu. Že jde o téma velmi aktuální, dokládá i fakt, že seminář na podobné téma, nazvaný Loutka a terapie, bude součástí i letošního Přeletu nad loutkářským hnízdem (2. listopadu, Praha KALD DAMU).

Reprezentativní výstava českých loutek v USA

České loutkové divadlo – jeho tradice i současnost – jsou ve světě uznávaným fenoménem úzce souvisejícím s formováním české národní kultury. Právě zájem o české loutky vedl ředitelku Columbus Museum of Arts paní Nannette V. Maciejunes a dlouholetého propagátora české scénografie pana Joe Brandeského k úmyslu uspořádat v tomto muzeu zatím největší výstavu českých loutek na americkém území vůbec.

Columbus Museum of Arts, jedno z nejstarších muzeí v Ohiu, zaměřené na sbírky amerických a evropských autorů od přelomu 19. a 20. stol. po současnost, přizvalo ke spolupráci na výstavě Institut umění – Divadelní ústav. Po téměř tříletých konzultacích a přípravách se konečně výstava s názvem Strings Attached: The Living Tradition of Czech Puppets blíží do svého finále. To proběhne na jaře 2013.

Výtvarníci, jejichž díla jsou zastoupena na výstavě, včetně filmových tvůrců a výtvarníků inspirujících se bohatými výrazovými možnostmi loutkového divadla, představují reprezentativní kolekci především současného směřování českého loutkového divadla inspirovaného ve výtvarném pojetí – např. v dřevořezbě loutek, ale i v pozoruhodných výtvarných návrzích bohatou tradicí tohoto ojedinělého českého divadelního fenoménu.

Exponáty byly zapůjčeny z divadel (Divadlo Alfa, Divadlo DRAK, Divadlo Lampion, Divadlo loutek, divadlo Minor, Divadlo Radost, Divadlo S+H, Naivní divadlo, Říše loutek), od soukromých sběratelů (Marie a Pavla Jiráskových, MUDr. Aleny Vorlové, Karla Jandejska, Via Praha, Athanor) a dalších osob úzce spojených s autory vystavených exponátů.

Připravovaná výstava zahrnuje 140 loutek, dekorací i scénografických celků a v maketách a fotografiích příklady divadelní architektury určené speciálně pro loutková divadla.

Vernisáž výstavy se uskuteční 8. března 2013 v Columbus Museum of Arts v Ohiu a výstava zde potrvá až do 1. září 2013. V rámci výstavy se připravuje cyklus přednášek, workshopů, projekcí a divadelních představení.

Výběr z aktuálního dění připravily Kateřina Lešková-Dolenská a Nina Malíková

Loutkář 5/2012, p. 201–202.