Loutkar.online

Havlíková, Olga: Muzeum loutkářských kultur Chrudim

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi bylo založeno 2. července 1972 a od svého počátku sídlí v krásném renesančním domě, tzv. Mydlářovském, který jako by byl předurčen stát se muzeem loutek – na jedné z hlavic sloupu v průčelí domu je vyobrazen portrét šaška s rolničkami. V současnosti muzeu patří i dva přilehlé historické objekty. Myšlenka zabývající se vznikem muzea, které by shromažďovalo a dokumentovalo vývoj loutkářství po celém světě, se objevila již v roce 1929 na ustavujícím sjezdu Mezinárodní loutkářské unie UNIMA. Trvalo ještě 43 let než Jan Malík, generální sekretář UNIMA, nadšený sběratel a teoretik, tuto myšlenku prosadil a muzeum v roce 1972 opravdu vzniklo. Město Chrudim bylo vybráno především kvůli tradici východočeského loutkářství, mj. se zde od roku 1951 koná festival amatérských loutkářských souborů.

Putování po muzejních sbírkách

Základem sbírkového fondu muzea se staly rozsáhlé sbírky Jana Malíka (1904–1980), které byly doplněny dalšími dary národních center UNIMA. Na konci roku 1972 bylo zapsáno 681 sbírkových předmětů. V současnosti se muzeum může pyšnit více jak 45.000 sbírkovými předměty, z toho je přes 8.000 loutek pocházejících nejen z tuzemska, ale z celého světa. Sbírka je rozdělena do tematických podsbírek – loutky, scénografie, fotografie a další obrazové záznamy, materiály archivní povahy, zvukové záznamy a výtvarná díla.

Nejstarší loutky, které muzeum vlastní, jsou marionety z konce 18. století, které patří mezi nejvzácnější sbírkové předměty. Podstatná část sbírky je tvořena především tradičními českými marionetami z pol. 19. stol. Činnost chrudimského muzea není omezena pouze na samotný sběr předmětů, ale současně se také snaží zdokumentovat i původ jednotlivých přírůstků. Ve sbírce jsou zastoupeny loutky z rodin kočovných marionetářů Kopeckých, Dubských, Kočků, Finků, Kaisrů, Flachsů, Majznerů aj. Marionety si řezali někteří loutkáři sami. Mnohé z loutek jsou prací řezbářů jako Sychrovský, Alessi, Soukup, Šlajer, Adámek, Zach, Sucharda, Chochola aj. Nejčastějšími charaktery, které byly realizovány, jsou čerti, Škrhola, vesnické děvče, Kašpárek, rytíři nebo loupežníci.

Nejen loutky, ale i dekorace, opony, dokumenty, rukopisy, jež také obohacují muzejní sbírku, dokumentují tehdejší situaci u nás. Dochoval se a muzeum vlastní i jeden z nejstarších rukopisů o sv. Jenovéfě – \“Truchlohra o hraběnce Genovéfě z Brabantu\” z roku 1824. Dokonce i maringotka z rodiny Kopeckých se nachází ve sbírkách chrudimského muzea, v současnosti je však umístěna ve skanzenu na Veselém Kopci.

Dalším tématem, které sbírka dokumentuje, je fenomén rodinných a spolkových loutkových divadel. Loutkové divadlo se těšilo velké oblibě a postupem času začalo sloužit i didaktickým účelům. Vznikala rodinná a spolková loutková divadla. Tato divadla byla tzv. kukátkového typu. Skládala se ze zdobeného portálu, proscénia a spoustou vyměnitelných kulis. Šlo o divadélka podomácku vyráběná, ale postupně se rozšířila i sériová výroba a to nejen loutek (firma Antonín Münzberg v Praze, Modrý a Žanda, JE-KA, známé jsou tzv. Alšovy loutky), ale i tištěných dekorací českých umělců, jako byl např. Karel Štapfer, Artuš Scheiner, František Kysela, Rudolf Livora, Vít Skála, Miroslav Kolář, Josef Váchal a další. V té době se také tiskly knižnice loutkových her, které se nachází v muzejní knihovně.

Současnost je ve sbírce muzea zastoupena loutkami, scénografií a dokumenty ze všech profesionálních loutkových scén. Objevují se zde taková jména jako Pavel Kalfus, Alois Tománek, Petr Matásek, Vojtěch Cinybulk aj. Muzeum dokumentuje i činnost amatérských loutkářských souborů.

Zahraniční sbírka obsahuje předměty, masky a loutky z celého světa. Patří k nim i exotické loutky, jako je vietnamská vodní loutka, asijské stínové loutky, masky Wayang orang nebo japonského divadla Nó.

Sbírka chrudimského muzea vyniká svojí rozmanitostí. Obsahuje loutky různých typů. Jsou to marionety, javajky, tyčové loutky, maňásky, manekýny, masky, plošné a stínové loutky, varietní loutky, filmové loutky, ale i jiné předměty jako hračky, suvenýry a loutkářské odznaky. Jak již bylo uvedeno, v dalších podsbírkách najdeme např. makety, dekorace, kulisy, fotografie, diapozitivy, filmy, gramofonové desky, obrazy, grafiky, plastiky, medailóny, reliéfy, plakáty, programy, pozvánky, dokumenty, korespondence atd.

Nahlédnutí do aktuálního dění v muzeu

Aktuálně kurátoři sbírky pracují na dvou dlouhodobých projektech – Soupis rukopisů loutkových her a Kašpárci celého světa. Muzeum bude i nadále pokračovat ve své sběratelské činnosti. S jejími výsledky bude veřejnost seznamovat prostřednictvím různorodých výstav nejen v Chrudimi. Muzeum loutkářských kultur v tomto roce oslaví 40. výročí svého založení. Nová stálá expozice se otevře veřejnosti ještě letos v rekonstruovaných prostorách historických budov a přiblíží návštěvníkům vývoj českého loutkářství od jeho počátku do 50. let 20. století. Zahraniční část expozice bude věnována konkrétním fenoménům loutkářství ve světě, prvním je Orient. Se současnou loutkářskou tvorbou bude veřejnost seznamována prostřednictvím sezónních výstav. Letos se představí výtvarníci Pavel Kalfus a Alois Tománek. Další krátkodobé výstavy budou dokumentovat nejen práci významných osobností loutkářského světa, ale nabídnou náhled i do dalších specifik loutkářské tvorby. Připravuje se výstava Kašpárci celého světa, ke konci roku bude představena také tvorba Jiřího Trnky.

Olga Havlíková

Muzeum loutkářských kultur

Břetislavova 74

537 60 Chrudim

www.puppets.cz

Loutkář 2/2012, p. 65–66.

This website is maintained by Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Prague, ID no.: 67363741. The content of this website is subject to copyright law and without consent of its owner may not be disseminated further. The owner does not accept any responsibility for the content of third-party websites linked from this site.