Loutkar.online

Vostárek, Karel: Mezinárodní loutkářský festival v mexické Huamantle aneb Jak se máte?

Uvelebil jsem se na obyčejném sedadle v Teatro Eva Samano v Huamantle, zvědavě obhlížím scénu připravenou na jevišti i diváky, kteří postupně zaplňují sál. “Sí señor, este sitio esta libre,” odpovídám sympatickému vousáči, který má v úmyslu přisednout. “Grácias,” zazubí se na mě. “Jak se máte?” řekne česky, jen co dosedne. Cukne to se mnou a s otazníky v očích odpovídám: “Děkuju, dobře, a vy?” “Taky,” odpoví s úsměvem.

Zde víceméně končí slovní zásoba češtiny Diega Ugalda de Haene, režiséra a loutkoherce Compañía Banyan de Marionetas z Querétara a dál se konverzace odvíjí v angličtině a španělštině. Milé překvapení a první neformální seznámení na 26. mezinárodním loutkovém festivalu Rosete Arandy. Ještě než se setmí v sále, už vím, že byl před časem v loutkářské dílně Petra Řezáče, a to jak v México City, tak potom i v Praze. Tma, a už začíná představení.

Cuando canta un Alebrije (Když zpívají Alebrijes), soubor La Troupe z México City, a zase překvapení – javajky! Ty jsem už léta neviděl a v Mexiku bych je opravdu nečekal. Jak jsem později zjistil, sestavili organizátoři festivalu škálu dvaceti čtyř souborů a jejich představení jako přehled všech možných typů loutkového divadla. Od iluzivní maňáskárny či zmíněných javajek až po cirkus masek na chůdách a vedené divadlo Luna Morena z Guadalajary Zaico circus s doprovodem břeskné balkánské dechovky. Ale také divadlo předmětů, například Teatro Aquelarre ve velmi dobrém přestavení Pajaro Diziú (PŘEKLAD), ve kterém jde o základní jihoamerickou rostlinu – kukuřici. Dvě loutkoherečky improvizovaně skládají loutky z různých věcí zemědělské domácnosti. Dalším principem byla manipulace s materiálem – velký zmuchlaný papír skvěle ovládaný Sergiem Guevarou z divadla Artimañas z Morelie v existenciálním představení Ron de Arena.(PŘEKLAD) Objevilo se i malé černo-luminiscenční divadélko z Hidalga. Několikrát je možné vidět marionety různých typů – až po indické kathputli z Radžastánu, které uvedl soubor Diega Ugalde z Querétara. V neposlední řadě se na scéně objevují výtvarně výrazně stylizované loutky souboru Astillero Teatro v představení Onomatopeyas nebo bravurně vedený manekýn Teatra Rodante z Colimy v poetické inscenaci Cero agua Cero. (PŘEKLAD) Mohu konstatovat, že úroveň domácích souborů, které jsem uvedl, byla velmi dobrá, i když mnohé tradiční produkce nedosahovaly výšky, do níž laťku nasadilo třeba divadlo Aquelare z México City. Nádherné a bezprostřední představení plné proměn, v němž dvojice hereček vytváří loutky přímo na scéně a herečky samy se stávají jejich součástí.

Nemohu pominout zahraniční soubory, které byly ovšem výrazné už výběrem, protože jistě patří k vrcholům tvorby vyzvaných zemí. Vynikající představení přivezli Španělé (vlastně Baskové) z Tolosy, divadlo Priferia Teatro Guyi – Guyi, příběh krokodýla narozeného v kachní rodině a hledajícího identitu a vysvětlení pro svou odlišnost. (Režisér toloského divadla Juan Manuel Quiñonero Redondo se mě hned po vzájemném představení ptal, jak se daří Josefu Kroftovi, pozn. aut.) V emotivním představení El Quijote ekvádorského divadla Espada de Madera byl Don Quijote i ostatní postavy loutky různých velikostí, vedené odkrytě, jen Sancho Panza byl “živý” herec. Výborný výkon podal kubánský loutkář Rubén Darío Salazar se svým divadélkem Teatro de las Estaciones v představení La niña que riega la albahaca y el príncipe preguntón (PŘEKLAD!) a sklidil několikrát potlesk na otevřené scéně. Skutečným zážitkem pro mě bylo představení taiwanského tradičního loutkového divadla I Wan Jan Viaje hacia el Este – La Cueva en Llamas (Cesta na východ – Jeskyně v plamenech). Zde již třetí generace loutkářů od roku 1931 opatruje a rozvíjí rodinnou tradici. Je skutečně radost vidět bravurní a bezchybné ovládání specifických “maňásků” i práci s rytmem a hudbou. Bylo skvělé, že taiwanští hosté udělali ještě dílnu, v níž ukazovali taje svého umění a učili zájemce z řad účastníků festivalu, jak ovládat jejich specifické loutky.

Další dílnu, kterou jsem během festivalu navštívil, uspořádala doc. Silvina Reinaudi z argentinského Buenos Aires, známá autorka loutkových her a dětských knih, režisérka a loutkářka. Tato nesmírně milá a rozšafná dáma plná energie a vtipu vedla dílnu, ve které účastníci nejdříve oživovali různé předměty a vyráběli improvizované loutky z novinového papíru a nakonec s nimi sehráli krátké představení. Docentka Reinaudi kladla důraz na to, že co lze divákovi sdělit hraním s loutkou, už není třeba říkat slovy. Snažila se posluchačům vštípit, že základ divadelní práce tkví v dramaturgii, tak jak to u nás léta propaguje prof. Jan Císař.

26. mezinárodní festival loutek Rosete Aranda v Huamantle měl grandiózní rozsah. Začínal desátého srpna a končil jednatřicátého a vystoupilo na něm čtyřiadvacet loutkářských souborů z osmi zemí (Argentina, Ekvádor, Guatemala, Kanada, Kuba, Španělsko, Taiwan a Mexiko), které odehrály dohromady více než sto dvacet představení v šedesáti městech. Plus loutkářské dílny a doprovodné programy včetně zahajovacího průvodu městem v maskách a s muzikou a loutkou draka, kterou vedlo dvaadvacet lidí. Hlavní program se konal na čtyřech místech v Huamantle a závěrečné kolokvium proběhlo v hlavním městě Tlaxcale.

Nutno dodat, že to samozřejmě není jediný loutkářský festival v Mexiku. Jsem velice rád, že jsem měl příležitost seznámit se blíže s mexickým loutkářstvím, stálo to za to! A zjistil jsem, že škála současného loutkového divadla se v Mexiku velmi podobá naší. Mladí experimentují a propojují různé divadelní i nedivadelní principy a starší soubory se snaží udržovat tradici. V kuloárech a na kolokviu se probírala potřeba institucionalizace vzdělávání loutkářů, protože v Mexiku zatím existuje loutkářské pracoviště jen na univerzitě v Xalapě, kde na pedagogické fakultě vede loutkářskou třídu profesor Carlos Converso, jeden z nejvýznamnějších loutkářů v Mexiku. A když se mě dnes zeptáte: “¿Cómo estás?”, odpovím hbitě: “¿Muy bien gracias, y tu?”

Loutkář 4/2011, p. 177–178.

This website is maintained by Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Prague, ID no.: 67363741. The content of this website is subject to copyright law and without consent of its owner may not be disseminated further. The owner does not accept any responsibility for the content of third-party websites linked from this site.