Loutkar.online

Pantáková, Magdalena: O pejskovi a kočičce

V komorním prostředí Malé scény Divadla Minor se koncem května 2011 uskutečnila premiéra inscenace O pejskovi a kočičce. Inscenace určená těm nejmenším divákům vznikla na motivy známé dětské knihy Josefa Čapka. Herci Divadla Minor, Eva a Ondřej Nosálkovi, vybrané epizody z knihy upravili a společně s dalšími tvůrci je převedli do jevištní podoby.

Zážitky dvou zvířecích přátel jsou v Minoru vyprávěny jako příběh v příběhu tří malých sourozenců, Helenky, Josefa a Karla (Eva Nosálková, Miroslav Dlouhý a Ondřej Nosálek) odehrávající se na pozadí prvorepublikové atmosféry. Divadelní zpracování v sobě propojuje hravost a bezprostřednost, která je tolik blízká právě těm nejmenším z diváků. Herci, stylizovaní do rolí malých dětí, místy používají vymyšlená slova a s dětmi v sále často komunikují. Některé z částí představení jsou zpívané, hudba je obecně důležitým prvkem celého díla a významně dokresluje určité situace (vzpomeňme motiv časového znamení Českého rozhlasu, který se ozývá z kašírovaného obřího rádia a odděluje snovou část inscenace od té “reálné”, ale i další trefně užité zvuky a hudební motivy).

V úvodu představení vystoupí herci v dětských rolích před zataženou papírovou plentou, která zakrývá celou scénu. Aktovky i jejich uvolněné chování napovídají, že jdou právě ze školy a cestu si krátí hraním her (např. hrou na schovávanou, při které se schovávají mezi diváky). Další z her je jednoduchá hra na malování – herci fixem kreslí po papírové stěně obrázky věcí a hádají jejich názvy (čehož se dětští diváci nadšeně účastní spolu s nimi). Namalují také Pejska a Kočičku v podobě, která parafrázuje známé Čapkovy ilustrace. Eva a Ondřej Nosálkovi z druhé strany papírové stěny vystřihnou hlavy malovaných zvířat a dosadí na jejich místo své obličeje, aby jako Pejsek s Kočičkou o sobě zazpívali písničku. Zároveň si tak herci mezi sebe rozdělí tyto dvě titulní role, kterým zůstanou věrní až do konce představení, ať jako animátoři loutek v následujících scénách, tak následně v maskách.

Papír přetažený přes scénu je roztrhán a ocitáme se v dětském pokojíčku. Hračky, nábytek, ale i oblečení tří sourozenců jsou v náznacích stylizovány do retro podoby z období dvacátých či třicátých let 20. století. Stěny pokojíku jsou naznačeny z napnuté modré látky a určité kusy nábytku nebo části místnosti (skříň, okno, komoda) jsou na nich pouze nakresleny Zároveň je v těchto místech látka nastřižená, což hercům umožňuje se například do takové namalované skříně opravdu schovat. Na scéně se vyskytuje také plno reálných předmětů, hraček, knížek, kočárku pro panenku a velké kovové postele uprostřed, která celé scéně vévodí. Po pravé straně je umístěno již zmiňované obří rádio, ve kterém jsou po celou dobu představení skrytí živí hudebníci.

Nejstarší bratr (Miroslav Dlouhý) nachází v aktovkách mladších sourozenců plyšové hračky podoby psa a kočky, a tak se začínají příběhy dětí postupně prolínat s knižními příhodami Pejska a Kočičky. Hračky se dají navléct na ruku a herci je ovládají jako maňásky. Hrají si na uklízení pokoje, při kterém loutkový Pejsek spolkne mýdlo; drhnou podlahu Pejskovou hrubou srstí a leští ji hebkým kožíškem Kočičky. Pak se vzájemně perou valchou a zavěšují se na sušák, který pro ten okamžik nahrazují napnuté kšandy Miroslava Dlouhého. Všechno, co se na scéně děje hračkám/loutkám zároveň v náznacích prožívají i jejich herečtí vodiči (například ždímání končetin po vyprání). Hra v dětském pokoji se ale končí příchodem večera, kdy si malí sourozenci zalézají do postele a usínají. Otevírá se snová část představení, plná tajemných momentů – z pod peřin místo dětí vykukuje velká psí a kočičí hlava. Herci (Nosálková a Nosálek) v maskách zvířat nasazených na hlavách už nejsou pošťuchujícími se sourozenci, ale stávají se oživlými zvířecími postavami z Čapkovy knihy. Třetí z herců (Dlouhý) se na scéně objevuje jako mechanická panenka na klíček, o kterou se Pejsek s Kočičkou starají a pojmenují ji Járinka. Právě kvůli Járince rozehrávají následující scény, ve kterých přímo i nepřímo oslovují děti v sále. Například v okamžiku, kdy je Járinka smutná, hledají pro ni Pejsek s Kočičkou hračky, které jsou umístěné pod sedadly diváků. Otevírá se tak další možnost příjemné interakce s diváky, kteří nalezené drobnosti házejí Pejskovi do malého závěsného balónu. Nakonec se Pejsek s Kočičkou rozhodnou Járince upéct dort. Proces pečení je ztvárněn velmi originálně – Miroslav Dlouhý jako panenka stojící vprostřed scény svou rotací na sebe namotává šňůry vedoucí od jeho těla do obou portálů. Právě na šňůrách jsou zavěšeny veškeré z ingrediencí dortu (myši, buřty, velký syreček, okurky, cukr a sůl, krupicová kaše). Herec v krajkových nadýchaných šatech obalen maketami různorodých ingrediencí ve výsledku opravdu evokuje jakýsi podivný dort, ze kterého jej ale (jako panenku) nakonec rozbolí břicho. Pro zlepšení Járinčiny nálady vypravují Pejsek s Kočičkou pohádku O chudé noční košilce. Příběh nafoukané zdobené noční košilky a její smutné, chudé kamarádky se odehrává v otevřeném zadním prostoru scény stylizované do černé noční oblohy, na které svítí půlměsíc s hvězdami. Za pomoci lanek přiletí košilky na oblohu přes celý sál přímo nad hlavami diváků a na noční obloze jsou pak ovládány za pomocí neviditelných tyčí. Celý výstup je zpracován principem tzv. černého divadla, je magický a snový, a pro dětské diváky velice působivý. Představení se končí novým, bílým dnem. Sourozenci z úvodní scény procitají v posteli a nejstarší z nich si uvědomuje, že všechno to, co se dosud na scéně dělo, se mu vlastně jenom zdálo. Rozhodne se, že tak hezký příběh o Pejskovi a Kočičce jednou bude muset napsat. I divákům se tak dostane závěrečného procitnutí, nejstarším z dětí je přeci malý Josef Čapek, ostatní dva jeho sourozenci Karel a Helena.

Tvůrci zachovávají poetickou hravost a nenásilnou didaktičnost literární předlohy, kterou doplňují vlastní výtvarnou a hudební invencí. Rodiče a jejich děti tak čeká příjemných padesát minut zábavy, při které se ani jedna z diváckých skupin nenudí.

Magdalena Pantáková

Foto: archiv divadla

Divadlo Minor, Praha

Josef Čapek, Eva a Ondřej Nosálkovi: O pejskovi a kočičce

Režie: Eva Nosálková

Hudba: Dalibor Mucha a Tomáš Vychytil

Texty písní: Ondřej Nosálek

Výprava: Bára Čechová

Režijně dramaturgická spolupráce: Denisa Nová

Hrají: Eva Nosálková, Miroslav Dlouhý, Ondřej Nosálek

Kapela: Jan Horvatitsch, Dalibor Mucha, Tomáš Vychytil

Psáno z premiéry dne 29. května 2011.

Loutkář 4/2011, p. 168–169.

This website is maintained by Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Prague, ID no.: 67363741. The content of this website is subject to copyright law and without consent of its owner may not be disseminated further. The owner does not accept any responsibility for the content of third-party websites linked from this site.