Malíková, Nina: Portréty pražských herců slovem a karikaturou

Vydavatelství Pražská scéna, která se již řadu let stará o kontinuální reflexi současného českého divadla, přidalo do úctihodného výčtu svých publikací další titul – je jím knížka nedávno zesnulého významného českého teatrologa Františka Černého Portréty pražských herců slovem a karikaturou, která vyšla v r. 2010. Osobně laděné portréty herců vycházející jak z autorových vzpomínek, kritik i setkání s jejich protagonisty i mimo jeviště jsou řazeny do sedmi kapitol (Na začátku století, Velcí herci povojanovské generace, Generace Zdeňka Štěpánka, Na hranici mezi komikou a tragikou, Z druhé světové války zrození a Nové tváře padesátých let), v poslední z nich najdeme vedle portrétů Marie Tomášové, Jana Třísky a Ladislava Fialky i rozsahem sice nevelkou, ale velmi pregnantní charakteristiku osobnosti, talentu, práce a vztahu k loutkovému divadlu Miloše Kirschnera. “Miloš Kirschner měl pro Spejbla a Hurvínka mimořádné předpoklady. Miloval loutkové divadlo, věřil v marionety, tradiční český loutkářský druh, který po druhé světové válce naši loutkáři kvapem opouštěli, byl rozený komediant v tom nejkrásnějším slova smyslu, a měl i dar okouzlujícího humoru, který bohužel v časech, do nichž se narodil, nemohl naplno na veřejnosti uplatnit […] Velké typy evropského divadla Harlekýnové, Pieroti, Hanswurstové, i třeba typy tradičních čínských oper a jiných divadel Dálného Východu měly mnoho představitelů, z nichž některé čas udržel v paměti. Také Spejbl a Hurvínek je budou mít, protože těchto postaviček, schopných svými řečmi a kousky potěšit tolik lidí, se lidé hned tak nezřeknou. Miloš Kirschner bude vždy patřit mezi ty jejich interprety, na něž se nezapomíná, protože nebýt jeho, chodili bychom se možná na obě loutky už přes třicet let dívat jen na výstavy nebo do vitríny divadelního oddělení Národního muzea.”

Z autorových slov je cítit jeho hluboký zájem a obdiv pro celou plejádu českých herců, jejichž význam není omezen jen na pražská jeviště. Skupinový portrét osobností jednoho století doprovázejí karikatury i portréty jednotlivých herců – výsledek dlouholetého sběratelského zájmu Františka Černého o divadelní ikonografii.

Loutkář 2/2011, p. 64.