Dombrovská, Pavla: Zpráva o letošním létě Divadla Líšeň

Naše letní putování zahrnovalo několik cest po různých koutech naší země i za její hranice. Dvě z nich mi utkvěly nejvíc v paměti. První vedla v polovině července na Ukrajinu, kde jsme už podruhé navštívili blízko města Vinnycja mezinárodní hudebně-divadelně-výtvarný festival ArtPole. V uhrančivé krajině, jíž vévodí klidná a mohutná řeka protékající údolím obklopeným lesy, se sjíždějí mladí lidé z Ukrajiny, Ruska, Běloruska a dalších zemí. Zdejším geniem loci inspirovaní výtvarníci utvářejí krajinu – češou, vážou a splétají traviny do roztodivných obrazců, z přírodních materiálů nechávají vznikat objekty zdobící krajinu jako šperky. Kromě tohoto nejrozličnějšího tvoření se všichni oddávají hudbě i divadlu.

Náš soubor obohatil dění festivalu inscenací Paramisa, koncertem romských muzikantů – kapely Paramisara, tanečními dílnami romských tanců a také výtvarným počinem (dva velké objekty – bytosti z proutí, papíru a místních rostlin vystavěl výtvarník Antonín Maloň). Festivalovou atmosféru nám umocňovala svými specialitami taky milá paní domácí. Vzhledem k velikosti naší sedmnáctičlenné skupiny to nebylo vůbec jednoduché. Útulné prostředí jejího vesnického statku nám poskytlo nejen nocleh, ale i útočiště pro divadelní a hudební zkoušky. Snad jen pro některé romské muzikanty bylo obtížné vyrovnat se s příliš těsným sousedstvím kadibudky a ohrady býka Krasavčika (se kterým jsme se my ostatní naopak vesele bratřili). Festival na Ukrajině byl pro nás inspirující, odjížděli jsme obohaceni na duchu i na těle a tento milý zážitek převážil i nad strastiplným dojmem z nekonečně dlouhé cesty a mnohahodinového čekání na hranicích.

Druhá z cest, o kterých chci psát, byla zcela jiného rázu. Jeli jsme jen “kousek” – na Vysočinu do Malejovic, kde v malebné přírodě, v bývalé zrekonstruované škole sídlí dětský hospic Nadačního sdružení Klíček (www.klicek.org). Pořádá se tu každoročně tábor dětí, které prošly nebo právě procházejí dlouhodobou nemocniční léčbou (převažují zde onkologicky nemocné děti). Přijíždějí sem také rodiče a sourozenci léčených dětí, aby společně nabrali sílu i ti, jejichž dítě zákeřné chorobě podlehlo, a kteří v těchto místech nacházejí účast a povzbuzení.

Přestože manželé Královcovi, kteří jsou zakladateli tohoto dětského hospicu, se zabývají věcmi, na které většina lidí nemá odvahu vůbec myslet, daří se jim v Malejovicích vytvářet neobyčejně útulný, přívětivý prostor plný naděje. Naše divadlo jezdí do Malejovic od roku 2005 a tyto návštěvy pro nás znamenají neobvyklé obohacení. Tento rok jsme pro osazenstvo tábora zahráli hru Jezevec na borovici, pod vedením výtvarnice Mariky Bumbálkové jsme vyráběli masky a s jejím mužem Michalem Bumbálkem jsme zkoušeli chodit po laně. Na řadu přišly i chůdy a večer ohňová show Michala Bumbálka zakončující celou naši produkci.

Po prázdninových cestách přišel konec léta, který jsme oslavili jedenáctým ročníkem našeho festivalu. Po deseti letech měl znovu podtitul Probouzení ze sutin. Že se kdysi s námi probouzel ze sutin líšeňský Dělňák, je asi známo. Letos jsme chtěli během festivalu představit další zchátralý dům – bývalou slavnou hospodu na Ondráčkově 20 v Brně-Líšni. Lépe řečeno její sál, který si divadlo pronajímá a opravuje. K tomu, abychom do těchto prostor mohli pozvat své diváky, zřejmě vede ještě dlouhá cesta. Taky proto jsme poslední srpnový víkend osídlili louku v brněnském Mariánském údolí.

Přestože, či právě proto, že bylo v pátek nesnesitelné vedro a v sobotu překvapivá zima, atmosféra festivalu vyzařovala vzájemnou pospolitost. Představení, která probíhala v sobotu ve stanu za tichého poťukávání dešťových kapek, byla pro ty, co se přes nepřízeň počasí odhodlali přijít, nezapomenutelným zážitkem.

Reportáž z festivalu a o činnosti divadla natočila Česká televize pro pořad Divadlo žije. Během festivalu vznikl také záznam do pořadu Kultura.cz, kde promluvil o Divadle Líšeň pedagog JAMU a FF MU David Drozd. (Oba pořady je možné vyhledat v archivu na webových stránkách České televize. Termín vysílání: Kultura.cz – 19. 9.; Divadlo žije – 3. 10.)

Loutkář 5/2009, p. 201.