Šefrnová, Blanka: 43. Třebíčské loutkářské jaro

Po malé přestávce se festival letos obnovil a byl dobře zorganizován. Město už na něj čekalo, na loutky se přišlo podívat skoro 400 diváků a některá představení byla úplně vyprodána. Bylo velmi příjemné, že v celkem malém rozsahu jednoho dne a šesti představení, se neobjevila žádná divadelní trapnost. Všechna představení měla svou vážnost, čímž myslím poctivou a často do hloubky jdoucí přípravu, bohatost v záměrech a zaujatost herců. Byli zde divadelníci s důvěrou, že loutkami je možné se dobře vyjádřit a viděli jsme také promyšlené a velmi dobré vedení dětí-loutkářů.

Děti také přehlídku otevřely.Loutkino Brno s představením Mimozoo,což byl pokus vedoucího souboru Radomíra Prokopa o vlastní autorskou tvorbu. Byla to science fiction o návštěvě mimozemšťanů v zoo, kde proměnami zvířat dojde k velkému zmatku. Děti hrály na různě vysokých paravánech loutkami, které si samy vyrobily. Jako loutkáři tu byli na samém začátku práce, ale každopádně je hra s loutkami velmi bavila a dokázali s nimi vytvořit několik působivých scén.

Teprve začínající dětský Divadelní a loutkářský soubor Blučina má velmi zkušenou vedoucí Hanku Kratochvílovou. Bylo to vidět jak na zvoleném adekvátním textu a výtvarně zajímavých loutkách, tak v dobře vymezeném prostoru pro hru dětí. Drobné příběhy z dílny A. Mikulky a J. Kahouna byly dohromady nazvány O hastrmaní princezničce. Byly vždy pečlivě uvedeny flétničkou a končily zvonečkem. S jednoduše stylizovanými loutkami se dětem mnohdy nehrálo nejlépe, možná bylo obtížné se s nimi více spřátelit, zato ale děti výborně mluvily.

Nový kus souboru Starost Prostějov je opět razantní divadlo s pouťovým charakterem, tak jak ho známe už mnoho let. Hře s názvem Upír také pomáhají v rozletu výrazné písně. Hraje se ve vkusně vypadajících paravánech, s velkými marionetami chodícími po zemi. Tato mírně černá upíří hra je hrána s jistým nadhledem a četnými pokusy o humorné a crazy scény. Škoda, že při tak velké, v mnoha scénách pojaté hře, není humor uchopen přes situace a akce loutek, ale často spoléhá jen na slovo. Této inscenaci by také slušelo dobré nasvícení pro větší divadelní účinek.

Poslechněte, jak bývalo je stará předloha zpracovaná před lety autorsky Ivou Peřinovou, s písněmi M. Kořínka, pro Naivní divadlo v Liberci. Soubor Klubíčko Napajedla tuto hru a písně oživil a nastudoval po svém. Pouťová píseň dívek s flašinetem a předscény s jakoby osvětlovačem a zároveň vypravěčem, tvořily rámec, od kterého si tvůrci hodně slibovali. Pro nás diváky ale měla větší půvab přímo sama marionetová hra, provedena poctivě a čistě. Této inscenaci byla nadsázka cizí, zato ale probíhala – hlavně v první půlce představení – s obdivuhodným spádem. Zdá se ale, že soubor nemá ve svém středu talentovaného výtvarníka, což je škoda, mohl by dodat jejich inscenaci větší výraz.

Také soubor s krásným názvem Bedruňka Salesiánského sdružení mládeže Brno je marionetářský. Přivezl nám na přehlídku méně známou hru Františka. Langera Kašpárek detektivem. Režisér ke hře přidal vlastní rámec, vycházející z historické skutečnosti, kdy sám František Langer přijede na Šumavu za svým přítelem, řezbářem a loutkářem. A právě tato skutečnost brněnské loutkáře inspirovala a myslím, že si s Langerovým nadhledem poradili dobře a leckteré situace měly opravdu loutkářský švih. V Třebíči se možná i něco nepodařilo, ale představení bylo smysluplně nasvícené, a tak bylo potěšení na naší straně.

Nakonec jsme viděli v komorním prostředí malého sálku představení mladých lidí ze ZUŠ v Nové Městě na Moravě, kteří si zvolili pro svou skupinu název Obludá-rium. Z deníku jedné nejmenované velmoci, je moc pěkný název pro montáž z deníku Anny Politkovské a citací z ruských novin hranou s pomocí jednoduché scény, kde je stůl s počítačem, vysoký paraván, který se stává stínohrou a který má nahoře “rozhlašovnu” toho, co se píše v Gazetě. Výborného saxofonu za scénou si skoro nepovšimnete, tak jste zaujati tím, co vám tito lidé předkládají k vidění, slyšení, vnímání. Myslím, že se vyrovnali dobře a jistou až naivní jednoduchostí s tak silným tématem. Kdyby jen trošku bylo víc herecky rozehráno, přitáhlo by nás k sobě představení ještě lépe.

I když to někdy vypadá, že Morava je daleko a bůhví, co se tam děje, tak třebíčská přehlídka ukázala, že loutkářsky mrtvo tam tedy rozhodně není. Mohli jsme se setkat s lidmi, kteří loutky milují a jsou ochotni věnovat loutkovému divadlu hodně úsilí a času. A to byl povzbuzující zážitek.

Blanka Šefrnová

Loutkářské Chrudimi byla doporučena k pozornosti a do programu představení Starosti Prostějov, Bedruňky Brno, Klubíčka z Napajedel a Obludá-ria z Nového Města na Moravě. Ceny byly rozdány také a s radostí. Obludá-riu za odvahu ztvárnit neobvyklou tématiku loutkovým divadlem, Bedruňce za inscenaci tradiční marionetářské hry s nadsázkou a humorem, Klubíčku Napajedla za poctivou práci a úměrnost prostředků, Starosti za šikovné písně a jedné člence souboru za herecký výkon.

V porotě byli: Radka Plachá, Jaroslav Dejl a pisatelka této zprávy.

Loutkář 3/2009, p. 123–124.