Podpořte Časopis Loutkář nákupem na internetu

Kosová, Petra: Kašpárek, Indiáni a woodstocková babička

Plzeňské Divadlo Alfa si umínilo, že najde pohádku, v níž by vrátilo Kašpárka nejmenším dětem. V posledních letech se sice Kašpárek v Alfě objevoval, jenže v inscenacích určených starším dětem a dospělým, jako byly například “Jéminkote, Psohlavci” nebo “Doktor Faust” a “Don Šajn”.

Byl to Kašpárek staršího ladění, tedy kníratý vychytralý chlápek, který důsledně pečuje výhradně o svoje vlastní blaho. V inscenaci “Kašpárek a indiáni” je hlavní hrdina ve výtvarném výrazu trochu podobný někdejšímu hrubozrnnému vyčůránkovi (jenže bez kníru), je však přece jen mladší a až na drobné skopičiny pomáhá lidem i kouzelným bytostem. A přece není tím slušným chlapečkem, kterého mohli vídat naši předci v sokolských a jiných spolkových divadýlkách. Je spíše adolescentem.

Původně procházel dramaturg Pavel Vašíček staré hry s Kašpárkem, zdali by nešly upravit. Přečetl jich kolem stovky a nakonec zvolil současný text brněnského herce a režiséra Jiřího Skovajsy “Kašpárek a indiáni”. Byla to nejspíše šťastná volba; úprava starých hříček, to by byl tvrdý ořech – a byť v inspiraci několika z nich, stejně by nakonec asi musela vzniknout nová hra. Někdy v budoucnu se možná Pavel Vašíček k tomuto záměru vrátí; teď lze konstatovat, že Skovajsův text byl příhodným východiskem a nabídl lecjaké atrakce. Jako jsou třeba kontrastní prostředí českého venkova, dlouhé plavby za oceán a hlavně exotika indiánského kmene Čajokafů.

Příběh je nový a neokoukaný a plzeňští tvůrci – ještě režisér Tomáš Dvořák a scénograf Ivan Nesveda – text upravili a leccos dalšího přidali. Vycházejí z klasického maňáskového divadla, jen ještě přitvrdili na rychlosti tempa; a rychlý spád maňáskům vyhovuje. Moderní a řízná je také hudba, což je kolonka, v níž najdeme jméno Michala Vaniše. Píši moderní hudba, i když můžeme melodie provázející kouzelnou babičku, která se s indiánským šamanem seznámila nejspíše v devětašedesátém ve Woodstocku, označit za retro. Jenže ony jsou písně tohoto stylu stále hrané a obdivované. Koneckonců lechtivá dechovková píseň “Jeníčku, těš se, Mařenko, načpak”, kterou ze starého rádia poslouchá Škrhola, rovněž neztratila u starší generace na popularitě. Ještě poznámku: v hudebním ruchu se někdy ztrácejí povedené texty Blanky Josephové-Luňákové, což je škoda. A je jisté, že reprodukovaná hudba na bezprostřednost a účinek té živě zahrané prostě nedosáhne.

Scénu tvoří z největší části dlouhá šála, která se odvíjí na horizontu. Krajina plynule ubíhá z Čech až do Ameriky a pás je, zdá se, nekonečný (v Alfě ho považují za vážného konkurenta Maroldova panoramatu). Ivan Nesveda se vyřádil také na loutkách indiánů; z jejich ostře řezaných tváří můžete vyčíst jména Rudá kachna či Divoký svišť.

Herci jsou čtyři – Blanka Josephová-Luňáková, Martina Hartmannová, Robert Kroupar a Martin Sádlo Bartůšek. Kromě Kašpárka Roberta Kroupara si každý z herců střihne tři role a přitom jsou postavy nezaměnitelné.

Inscenace v některých místech povzbuzuje děti ke komunikaci – a tehdy se publikum nejvíce raduje. Je jich ale málo, nebo rychle odezní: sotva začnou prckové pokřikovat na loutky, že za nimi spí zlý grizzly, už je medvěd odhalen a okamžitě zkrocen; tady mohli inscenátoři vyjít dětem víc vstříc a dopřát jim trochu toho křiku a napětí. Když už jsme u medvěda, nezapře inspiraci americkým Méďou Béďou, takže je spíš pouťovou atrakcí, než nebezpečnou šelmou. Tenhle zcizovák děti asi nepochopí a u dospělých slaví úspěchy střídavě.

K příběhu: Kašpárek splní slib daný hippie-kouzelné babičce, v Americe odevzdá kouzelnou švestkovou vodu šamanovi a doveze jí od šamana kouzelný bubínek, navíc napomůže lásce indiánských zamilovaných. A nezapomene vrátit manželům Škrholovým necky, na kterých se za oceán vypravil. Cesta je to dobrodružná a většinou i svižná a vcelku zábavná. V závěru babička Kašpárka poučí: “Make Love, Not War”. Tuhle radu ale nevstřebají ani předškoláci s rozšířenou výukou anglického jazyka. Pobaví dospělé, jaké poučení však je určeno dětem? Když budou hodné a pojedou babičce pro dárek do Ameriky, budou si moci vyčarovat přehršli rozdováděných párků? Navzdory nejasnému poslání děti novinka hodně baví a do hry je vtahuje i blízkost kukátka, neboť herci i diváci jsou spolu na jevišti. A díky vtipným narážkám určeným dospělým jsou “Kašpárek a indiáni” vhodným představením pro celou rodinu.

Petra Kosová

Divadlo Alfa, Plzeň

Jiří Skovajsa: Kašpárek a indiáni

Režie: Tomáš Dvořák

Úprava: Pavel Vašíček

Texty písní: Blanka Josephová-Luňáková

Výprava: Ivan Nesveda

Hudba: Michal Vaniš

Premiéra 10. 12. 2007.

Loutkář 1/2008, p. 25.

This website is maintained by Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Prague, ID no.: 67363741. The content of this website is subject to copyright law and without consent of its owner may not be disseminated further. The owner does not accept any responsibility for the content of third-party websites linked from this site.