Divadelní areál Bouda - zážitek, který jinde neseženete!

Vidlař, Jaroslav: V Olomouci bylo zase fajn

18. ročník Čechovy Olomouce byl uspořádán tradičně – do dvou víkendových dnů se doslova vtěsnalo 8 představení. Přehlídka oslovující dětské publikum nebyla letos tak bohatě navštívená věrnými diváky, kteří jsou jistě pozornými kritiky pravidelných představení Kašpárkovy říše. O to víc přijelo nadšených loutkářů z Čech (Jitřenka z Mladé Boleslavi, Jiskra – Praha Kobylisy, Srdíčko – Vysoké Mýto a Před Branou – Rakovník) a z Moravy (Rolnička – Kopřivnice, Sokol – Přerov, Starost – Prostějov a domácí Kašpárkova říše).

Dramaturgická volba byla zase dostatečně pestrá – dvě hříčky Vojtěcha Cinybulka, jedna z tvorby Františka Čecha, dramatizace pohádky Jana Wericha, autorská práce Petra Slunečka, zkušeného Jiřího Davídka, dramatizace Karafiátových Broučků (z pera Mirky Nohelové) a jeden pokus o francouzskou hříčku – rakvičkárnu E. Ducreta. Bylo chvályhodné, že se loutkáři mohli pobavit několika dramaturgicko-autorskými pokusy. No, pobavit… Spíš se poučit, jak je náročná dramatizace klasické pohádky a korektura původního textu nebo co vznikne, když se předloha stane jen určitou inspirací a převládne pouze snaha o převedení do současnosti.

V průběhu této příjemné přehlídky by jistě aktivní loutkáři přivítali možnost rozprav s lektory o zhlédnutých představeních. Formou určité porady řešící úskalí jednotlivých her by dvoudenní program získal na pestrosti a snad by byl i tímto zajímavější a přitažlivější.

Inscenační provedení mnoha her mělo jedno společné – absenci nápaditosti, divadelní fantazie spojené s využitím možností loutkohereckých disciplín. A nebylo jich málo: hra s maňásky klasickými i dvouručními, kombinace herců a loutek v černodivadelním prostoru a hra s marionetou. Režisér by měl podle žánru, stylu hry a inscenace určovat techniku loutek s jejich specifickými možnostmi a také počítat s úzce navazujícími schopnostmi animátorů loutek. Ne vždy a ne všichni režiséři přehlídkových představení přesvědčili loutkoherce k precizním a působivějším výkonům. O kolik akčních zážitků ochudili diváka pouhým verbálním popisem klasického loutkářského efektu (kupříkladu – rozbouřené moře, šlehání blesků v těžkých mracích, zkáza primitivní bárky ve vlnách). Ne vždy se také podařilo prospěšně skloubit novodobou techniku s celkovou koncepcí díla (filmová projekce, používání mikroportů). Všechna představení však nějakým poznáním festival obohatila. Neodmyslitelnou součástí bylo vydání bulletinu o scénografii. Škoda, že divákům nebyly k dispozici programy k některým inscenacím.

Výrazným obohacením sobotního večera byl inspirující, přehledný seminář manželů Pavly a Slávka Kuschmitzových o technologii loutek, o jejich funkčním využití, o spojení scénografie a výtvarného stylu. Předvedené technické a technologické ukázky měly u posluchačů ohromný ohlas.

Celkovou příjemnou atmosféru dotvářela svým klidem, ochotou a přehledem pánská část techniků pod vedením principála Zdarka Popa. Zachována byla i tradice výborné gastronomické nabídky z kulinářské dílny dámského kvarteta Kašpárkovy říše.

Loutkář 1/2008, p. 8.

Divadelní areál Bouda - zážitek, který jinde neseženete!

This website is maintained by Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Prague, ID no.: 67363741. The content of this website is subject to copyright law and without consent of its owner may not be disseminated further. The owner does not accept any responsibility for the content of third-party websites linked from this site.