Goldflam, Arnošt: Pohádky pro zlobivé, jak to bylo a taky proč

Když se v Hradci opravovalo divadlo, tak to vypadalo, že bude mezičas pro “extravuřty”. Čili, jak říkal v jednom představení v Činoheráku p. Kodet: “Proč bych si nemohl dovolit tu nechutnost!” A tak jsme s p. ředitelem Zemanem a V. Morávkem seděli a vymýšleli, co bude který režisér dělat, do čeho by měl chuť a tak podobně a já jsem tehdy říkal, že bych rád udělal nějaké pohádky – ale ne pro děti, nýbrž pro dospělé. A mělo se to jmenovat Pohádky pro zlobivé dospělé, ale ti dospělí pak byli vypuštěni, protože by ten název byl moc dlouhý… A to byl ten kámen úrazu, protože když to bylo hotové, tak to dávali i dětem a paní učitelky se hněvaly a psaly na direkci stížnosti. A tak se to stáhlo. Ale to už je dávno, už jsem to zapomněl!

Hlavní je to téma. Já jsem tehdy chtěl s výbornými hradeckými herci udělat něco, kde bychom se takříkajíc vyblbli. A protože jsem nikdy ve čtení pohádek neustal a dokonce jsem přidal i psaní, poněvadž mám malé děti, vybrali jsme různé pohádky – ovšem, jak říkám, pro dospělé. Takže to byly pohádky horrorové, krvavé, kruté a erotické a náležitě to bylo zinscenováno, za spolupráce divadla DNO. A taky se to lidem líbilo a někteří na tom byli i s dětmi a vícekráte. Bonbonkem byla pohádka ze severu “Pizda”, která tu byla inscenována s “řeckým” chórem a velmi decentně, aspoň já si to myslím. A pak se to hrát přestalo, až si toho textu všiml Pavel Vašíček z Alfy a režisér Petr Vodička a v té Alfě to udělali. A byl jsem taky na premiéře. Myslel jsem si, jakpak to bude pro děti fungovat? Musím říct, že se mi to moc líbilo! Fungovalo to výborně, ukázalo se znovu, že děti snesou více, než by si někdo mohl myslet, všichni se tam moc dobře bavili a opravdu se velmi smáli, včetně celé mé rodiny i dětí, kteří jsme to koneckonců znali i jinak. A to se inscenátoři nezřekli celé té mnohdy tajemné až strašidelné atmosféry, Pizdu pojali jako bonus, Renata Vosecká, která spolu s Petrou G. Štětinovou dělaly výtvarně i tu mou, hradeckou inscenaci, se tentokrát v nové koncepci opět osvědčila výborně jako fantazijní a tvárná scénografka. Režijně to bylo velmi pestré, rytmicky výborně vystavěné a celistvé představení a herci hráli tak výborně! S chutí, energií, přesně vytvářeli bizarní figury a opravdu, myslím, že to i cítili všichni v sále, se vyřádili. Hráli jako čerti!

No, tak já jsem byl velice spokojen a zdá se, že je takových víc, když dostali v Alfě za to tu cenu. Doufám jenom, že je to pořád baví!

Loutkář 6/2007, p. 267.