Loutkar.online

Středa, Jiří: Kolik tváří má loutka?

Na Thalia o. p. s. v partnerství s Vyšší odbornou školou hereckou s. r. o., uskutečnily ve dnech od 28. 4. do 3. 5. 2007 loutkářský festival s názvem Kolik tváří má loutka, na který navazovala konference na téma Loutky včera, dnes a zítra. Obě akce probíhaly v prostorách Pidivadla – studijní scény VOŠH v Letohradské ulici na Praze 7.

V průběhu festivalu bylo odehráno 11 představení, na nichž se vedle výsledků prací studentů školy prezentovala divadla z Polska, Slovinska a Slovenska. Sled představení téměř symbolicky zahajovalo Divadlo Matěje Kopeckého hrou pro nejmenší O sluníčku, které náhodou spadne na zem. Druhý loutkářský ročník uvedl 4 představení. Hru D. Mrázkové Mravenec a slon v pohostinské režii Marka Bečky, pohádku na motivy K. J. Erbena Plaváček v režii a dramatizaci pedagoga školy Jana Prokeše, Večer o dvou půlkách sestavený z Erbenovy Kytice a variací na Rostandova Cyrana v režii vedoucích pedagogů II. roč. Jana Prokeše a Traudy Ritterové, stejně jako jejich další inscenace Mikulkovy pohádky.

Prvomájovému odpoledni bylo zasvěceno pouliční divadlo v prostorách Letenského parku (s Durantyho maňáskovou komedií Jitrnice v nastudování II. ročníku loutkářů pod vedením Mgr. Zezulové) v režii Viktorie Čermákové, na němž se podílely oba loutkářské ročníky i studenti herectví. Ti také v rámci festivalu sehráli dvě inscenace – Komedii vánoční o narození Krista Pána (nastudovanou posluchači I. ročníku herectví v režii Marky Míkové, pedagoga oboru loutkového umění) a III. činoherní ročník pak uvedl hru Pavla Poláka Hraní o Červené Karkulce, kterou autor jako host také nastudoval. Doplněním byl off-program, na němž se prezentovali účastníci Kurzu loutkového divadla jednoho herce pod vedením Víta Bruknera a posluchači I. ročníku, s nimiž režisér Karel Brožek realizoval projekt Golem. Ozdobou festivalu byla účast slovinských loutkářů, jednak představením posluchače KALD Matiji Solce, jenž uvedl Pulcinellu a vedl malou loutkářskou dílnu, a dále pak představením herečky Metky Jurc reprezentující Lutkovno Gledališče Maribor hrou Pavla Poláka Popelka, kterou s ní autor také nastudoval. Polské divadlo Mumerus z Krakova s inscenací Dr. K. Hommage a Franz Kafka nabídlo v režii Wieslava Holdyse pohled na polskou divadelní experimentální scénu. Stejně sympatické bylo představení absolventů bratislavské loutkářské katedry VŠMU, dnes členů Divadla Ludus, kteří v nastudování Andreje Pachingera uvedli tradiční loutkářskou hru Doktor Johanes Faust. Přestože nebyly vyčerpány všechny tváře loutkového divadla, dominovalo odkryté herectví s loutkou, byli účastníci festivalu mile překvapeni nasazením a kultivovaností projevu mladých adeptů loutkářství, ale i činoherní větve, a uspokojeni tím, jak je loutka v jejich interpretací důstojně a moderně prezentována.

Závěrečná dvoudenní konference byla především příležitostí ke zhodnocení projektu JPD II., financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, jehož využitím získala škola moderní vybavení učeben, dílen, ale také, a to především, vědecké prohloubení pedagogické práce, opírající se o moderní výzkum v oblasti hlasové výchovy, návazně jevištní logopedie a foniatrie, pěvecké i pohybové výchovy. Referáty jednotlivých pedagogů a externích spolupracovníků tohoto výzkumu byly neobyčejně fundované, přinesly pohled na moderní formy herecké, potažmo loutkoherecké výchovy. Jejich postupné využívání přinese jistě prohloubení vědomostí, ale i jevištních dispozic mladých adeptů divadelních umění. I v oblasti obecného pohledu na stav našeho loutkářství, zejména v přípravě mladých posluchačů, zaznělo v nejednom referátu naléhavé zdůraznění orientace k řemeslné dokonalosti hry s loutkou. Ředitelka školy PhDr. Věra Kmochová, již otevřením 1. ročníku loutkářského umění ve studijním roce 2005/2006 opírala výchovu na této škole o dominantní postavení loutky, aniž by byly opomenuty ostatní dovednosti současného loutkohereckého projevu. Průběh festivalu dostatečně prokázal, že je cílem pedagogů probouzet hlubší zájem o loutku, která měla v české divadelní kultuře od 19. století nezastupitelné místo. K tomu, aby se tato škola výrazně vyprofilovala v ústav pečující o moderní loutkářské řemeslo plynule přecházející v herecké mistrovství s loutkou, byl dán pevný základ, představený jak festivalem tak prezentací výsledků odborného průzkumu učebních postupů.

Loutkář 3/2007, p. 113.

This website is maintained by Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Prague, ID no.: 67363741. The content of this website is subject to copyright law and without consent of its owner may not be disseminated further. The owner does not accept any responsibility for the content of third-party websites linked from this site.