Podpořte Časopis Loutkář nákupem na internetu

Čech, Ivan: Chrudimské proporce

Na Chrudim jezdí naše Loutkové divadlo Starost už snad od roku 1989 či 1990, to znamená nějakých patnáct let. Někdy to bylo jen na pouť, jindy jsme soutěžili. V tom případě nám pak porotci pěkně “umyli” hlavy (maně vzpomínám, jak nás jeden porotce přesvědčoval o tom, že náš text z 90. let 19. století je barokním divadlem – byť jsme texty posílali pořadatelům předem). Ať jsme se snažili jakkoliv – střídali texty, autory dávno mrtvé jsme měnili za autory živé, střídali jsme typy loutek – vše marno. Jediné, co nám tyto debaty přinesly – krom jistě pochopitelného vzteku – bylo to, že jsme se v průběhu let naučili stát za svým názorem a pojetím naší práce a umíme jej obhájit. Současně však stále přemýšlím, či přemýšlíme, nad některými nezvyklostmi, a ty bych chtěl zveřejnit k úvaze i v Loutkáři, zejména když podobnou myšlenku napsal Luděk Richter tamtéž v č. 4/2005.

Myslím si, že pořadatelé Chrudimi by měli dodržovat jistou proporčnost. Je velmi nápadné, že v jednom ročníku LCH reprezentují celou Moravu soubory dva, zatímco město Hradec Králové zastupuje na této republikové přehlídce souborů resp. skupin šest! I s přihlédnutím k historické tradici lidového loutkářství v Čechách je přeci jen tento nepoměr do očí bijící.

Dalším problémem, kterým by se měli organizátoři přehlídky také zabývat, je jistá “kategorizace” souborů. Soubory reprezentující ZUŠ objedou s jedním představením Kaplici i Chrudim – a už tato skutečnost je trošku sporná. Navíc mnohdy ani sami tvůrci těchto “představení” nezastírají, že jde o krátké etudy, připravené jen a jen pro přehlídku. Po Chrudimi – a po prázdninách – už nebude po “představení” ani vidu, ani slechu.

Jak je možné srovnávat práci divadelního spolku, který ročně odehraje x představení pro veřejnost, inscenaci, která musí být samostatným jevištním celkem, který zabaví diváky. Je nesporné, že příprava takové inscenace dá samozřejmě mnohem více práce, stojí více sil a finančních prostředků – a pak soutěží s pěti či desetiminutovou etudou. Myslel na to některý z porotců? Obávám se, že nikoliv; stěží si pamatují, či vůbec netuší, jak se pracuje mimo profesionální podmínky. Ani oni by však v profesionálním souboru těžko mohli uvést na Mateřince či Skupově Plzni v konkurenci jiných divadel onu desetiminutovou hříčku. Či snad ano?

Jak z toho začarovaného kruhu ven? Vytvořit nějakou kategorizaci soutěžících souborů? Upravit pravidla a řád přehlídky – přesněji vymezit termíny? Snad by bylo spravedlivé, kdyby spolu soutěžily kolektivy ZUŠek, nebo naopak představení, která mohou existovat sama o sobě jako řádný divadelní kus. Ale nad tím by se měli zamyslet pořadatelé v Praze a Chrudimi. Teď už je zřejmě pozdě – ale napřesrok?

Loutkář 2/2007, p. 55.

This website is maintained by Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Prague, ID no.: 67363741. The content of this website is subject to copyright law and without consent of its owner may not be disseminated further. The owner does not accept any responsibility for the content of third-party websites linked from this site.