Loutkar.online
Loutka Jiřího Trnky - Staré pověsti českéFoto: Kateřina Dolenská

S Milanem Svatošem o výstavě loutek Jiřího Trnky

Hlavním tématem letošního AniFestu, mezinárodního festivalu animovaných filmů, byla „magie filmové loutky“. Téma se promítlo jak do doprovodného filmového i nefilmového programu, tak do programů pro odbornou veřejnost. V porotě mezinárodní soutěže zasedli především režiséři loutkových a stop-motion filmů – Michal Žabka, Špela Čadež a Will Vinton – a čestným prezidentem festivalu se stal Barry Purves, proslulý britský animátor, který má za sebou bohaté zkušenosti z prostředí divadla nebo studia Aardman. Magii filmové loutky zvolili organizátoři jako hlavní motto 11. ročníku proto, že se celý festival soustředil na oslavu 100. výročí narození Jiřího Trnky.

Největší z výstav se soustředila právě na filmové loutky Jiřího Trnky. Kurátoři Michaela Mertová a Milan Svatoš jich vybrali téměř padesát, přičemž je posbírali z různých zdrojů – nejvíce loutek pocházelo z archívů Trnkovy rodiny, kde se našly úplné poklady – například Puk ze Snu noci svatojanské nebo Bajaja. Velkou část exponátů zapůjčilo muzeum v Chrudimi – například kočího z Árie prérie nebo pozoruhodně zachované „breberky“ z Expozice pro Expo Montreal ´67. Našli se ale i naprosto nečekaní vlastníci – například paní Tůmová z Prahy, která má už několik desítek let na poličce v kuchyni vystavené postavičky ze světoznámého Špalíčku. Milan Svatoš se svými spolupracovníky musel napřed některé z loutek vyčistit a zrestaurovat, aby je následně rozmístil do vitrín této pravděpodobně zatím největší vystavené kolekce Trnkových filmových loutek, navíc doplněné fotografiemi, scénáři a skicami.

Jak náročná byla příprava a restaurování loutek pro výstavu?

Nejen příprava loutek, ale též příprava samotného prostoru pro restaurování loutek byla velice složitá a náročná. Bylo nutné najít a vytvořit přísně zabezpečené univerzální pracoviště, kde by bylo možné loutky, které jsou velmi cenné nejen restaurovat, ale poté i všechny uložit v zabezpečených trezorech před tím, nežli jsme je odvezli a instalovali v Teplicích. Pravda je, že jsme s Annou Plešmídovou a Ondřejem Zikou nerestaurovali všechny loutky.

Byly loutky hodně poškozené?

Jak které.

Podle jakého klíče jste s paní Mertovou loutky vybírali a kolik jich nakonec bylo vystaveno?

Loutky jsme byli nuceni vybírat takové, které nepotřebovaly velké restaurátorské zásahy, protože jsme byli limitováni nejen časovými, ale i finančními možnostmi produkce AniFestu, která je za zapůjčení na své náklady nechala zrestaurovat. Samozřejmě že nám šlo o to sestavit co největší kolekci loutek. Nakonec jich bylo vystaveno celkem 45. Myslím, že to je zatím největší množství Trnkových loutek, které se podařilo soustředit v rámci jedné expozice.

Jaká byla komunikace s Trnkovými dědici, byli ochotní loutky půjčovat?

Komunikace se všemi majiteli loutek, nejen s rodinou Jiřího Trnky, z jejichž vlastnictví většina z loutek pocházela, byla velice dobrá a všichni k nám byli velice vstřícní. AniFest za poskytnutí zaplatil jejich opravy a restaurační práce, ale také je na celou dobu pojistil. Pojištění nebylo nikterak nízké, neboť cena takovýchto historických unikátů je značná. Jednalo se především o originály loutek z filmů, nebo jejich autorem signované kopie.

Na závěr bych chtěl podotknout, že výstava se týkala pouze filmových loutek. Jiří Trnka vytvořil též velké množství loutek pro divadlo.

P. Horáček - M. Toupalová, 16. 5. 2012

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.