Loutkar.online

Divadlo v ulicích – III

Třetí díl seriálu Magdaleny Pantákové, který volně navazuje na předchozí články o Divadelních poutích a Divadelním ostrově, se zaměří na nejsoučasnější podobu pouličního divadla u nás.

Pád totalitního režimu v roce 1989 přinesl významné politicko-společenské změny, které měly mj. dopad na statutární reorganizaci kultury. Prohlubující se kontakt s tzv. Západem přinášel významnou inspiraci zároveň v oblasti divadla. Rostoucí dostupnost a možnost vycestování významně otevíraly českým umělcům brány také do světa pouličního divadla a s ním souvisejících forem. Ne, že by se u nás v minulosti neprojevoval zájem o alternativní formy divadelního vyjadřování, např. pohybové divadlo, pantomima a klauniády u nás mají mnohaletou tradici. Avšak obdobné produkce stály vždy na okraji zájmu společnosti a mnohdy i v poloilegalitě a kontrastu s tehdejším režimem. Přiznejme si, že i v současné demokratické éře se stále jedná o okrajové formy kultury, avšak je možné zaznamenat jistou rostoucí popularitu, ať ze stran tvůrců, tak i diváctva.

Vedle praktické roviny, tedy vedle konkrétní tvorby souborů či jednotlivců a jejich umělecké činnosti, je znatelný rozvoj také v informativní rovině a vzdělávání: vznikají a fungují specializovaná centra (za všechny vzpomeňme Cirqueon, centrum pro současný cirkus, které pořádá praktické kurzy a tématem se zabývá i v badatelské rovině); vycházejí odborné publikace (v podstatné míře především díky nakladatelství Pražská scéna); vznikají nové specializované obory na divadelních školách, pořádají se dílny, workshopy a tematické přednášky. Pozoruhodné a nepřehlédnutelné jsou taktéž festivalové přehlídky pouličního umění. Rozvoj těchto pravidelných, každoročně se opakujících akcí dobře dokládá neopominutelné místo, které má pouliční divadlo v současné české kultuře. Na některých z festivalů zaznamenáváme i hojný výskyt loutkového divadla, ať už jde o práci s „klasickými loutkami“ (marionetami, maňásky apod.) či je minimálně zřetelná práce s principy této tvorby (např. se jedná o hru s předměty, o práci s tělem a důraz kladený na výtvarnou stránku výstupů a představení). Přestože v daném rozsahu lze jen těžko vyčerpávajícím způsobem okomentovat existující festivaly pouličního divadla u nás, v krátkém přehledu si některé z nich (převážně ty pražské) představíme.

Na začátek vzpomeňme dva festivaly VyšeHrátky a Pouliční divadlo na Kampě Teatrotoč, které do svého programu významně zařazují právě loutkovou tvorbu, což pramení především z jejich zaměření na dětské publikum. Stěžejní program VyšeHrátek se odehrává vždy počátkem září na pražském Vyšehradě (i když související akce probíhají v průběhu celého roku). Organizátoři ve svém programu deklamují touhu po chytré zábavě, smysluplném trávení volného času s dětmi, nenásilnou formu vzdělávání, která „nebolí“, ale naopak baví. Nutno podotknout, že se jim to již osmým rokem opravdu daří. Jak již bylo řečeno, stejně jako i na dalších akcích pořádaných především pro děti, i na Vyšehradě má loutkové divadlo podstatné místo. VyšeHrátky však nepředvádějí pouhou pasivní zábavu, ale dost často zapojují děti (vlastně i dospělé) do hry a preferují aktivitu. A tak se na Vyšehradě potkáte nejen s loutkovým divadlem nejrůznějšího typu, ale i s interaktivními bojovými hrami, hudebními koncerty, tancem a předčítáním. Typická je také úzká spolupráce se studenty KALD DAMU (mj. letos se v rámci VyšeHrátek konal druhý ročník minifestivalu pohádek, na kterém soutěží právě studenti vysokých uměleckých škol). VyšeHrátky možná neaspirují na bůhvíjak umělecky hodnotnou událost, ale nabízejí skvělou možnost strávit s rodinou aktivní chvíle vprostřed velkoměsta, společně si hrát a tvořit.

Také Pouliční divadlo Teatrotoč si za své působiště zvolilo staropražskou lokalitu, Kampu. Jejich festival, v čele s Miroslavem Trejtnarem, každoročně připravuje mezinárodní přehlídku mladého pouličního umění obsahující tvorbu loutkových divadel, akrobacii, žonglování, pantomimu a také související dílny pro děti, na kterých si mohou např. vyrobit svoji loutku. Letošní desátý ročník probíhal vzhledem k finanční nepřízni pouze jedno odpoledne, a to 1. září 2011 v zahradě Komunitního centra Kampa. Avšak i letos předvedl tvorbu spolupráce divadelních studentů z různých zemí (USA, Mexika, Belgie, Norska, Kypru) i českých profesionálních divadelníků. Obě slavnosti, VyšeHrátky i Teatrotoč, svým zaměřením na dětské diváky a jejich rodinné příslušníky zaujímají významné místo v oblasti pouličních festivalů. Nejenže ukazují rodičům a dětem cestu k tomu, jak mohou společně trávit volný čas ve městě, ale v neposlední řadě tak nepřímo vychovávají nové diváky k vnímání pouličního divadelního umění. Jistá „připravenost“ a „otevřenost“ vůči tomuto specifickému projevu jim pak může být k užitku na festivalech pro dospělé.

Jedním takovým je mezinárodní festival současného umění 4 (+4) dny v pohybu, který se ve třetím říjnovém týdnu letos uskutečnil již po šestnácté. Festival je dramaturgicky zaměřen především na oblast site specific a visual art projektů, které významně zasahují do podoby města. Svým zájmem také o pohybové a taneční divadlo se zároveň řadí po bok tematicky spřízněných přehlídek, jakými jsou Tanec Praha nebo Česká taneční platforma. Každoroční akci pořádá stejnojmenná nezisková organizace, která se během roku podílí i na dalších projektech. (S počinem Out of the Box se jako organizátoři sekce zaměřené na projekty instalované ve veřejných prostorách představili v letošním červnu také na Pražském Quadriennale). Umělci v nejrůznějších městských koutech ukazují divákům město z nového úhlu pohledu. Za užití instalací, performance a improvizací předvádějí možnou hru s urbanismem města i jeho obyvateli. Více než k divadlu se ale tento festival přiklání spíše k oblasti výtvarného umění, přestože je jasné, že čistá hranice vedená mezi jednotlivými druhy uměleckých projevů dnes již v podstatě není možná.

Další říjnový festival alternativního umění se představuje o týden dříve a nese název …příští vlna/next wave… Tato přehlídka se pravidelně koná již od roku 1994 v centru Prahy a zaměřuje se na nejsoučasnější umělecké dění s důrazem na divadlo, avšak neopomíjí ani další umělecké žánry. Za dobu svého konání se stala respektovanou událostí českého alternativního světa a v průběhu let představila divákům dnes již slavná uskupení a umělce. Za všechny jmenujme divadelní skupinu VOSTO5, performera Petra Nikla, Petra Marka či Dno Jiřího Jelínka. Její rozpětí však vedle profesionálů zahrnuje i neznámé amatéry a neopomíjí ani projevy nejrůznějších subkultur bytostně spjatých právě s ulicí. Ať už jde o sprejery a graffiti tvorbu, hip-hopové a rapové projevy, oslavu pohybu ve skate parku nebo při brake dance, ale i bezdomoveckou obec a prostitutky nebo squattery. (V rámci next wave vystupovalo Divadlo Ježek a Čížek, které tvoří umělci bez domova nebo Rozkoš bez rizika, divadelní soubor pražských prostitutek). Nutno konstatovat, že podstatná část festivalu se přesto odehrává v uzavřených scénách. Festival hostoval v kamenných divadlech, jakými jsou Divadlo v Celetné, Na Zábradlí, ale i v klubu Roxy nebo v synagoze a kostelech; hlavním stanovištěm posledních ročníku je prostor NoD. Součástí programu je přesto i několik opravdu pouličních výstupů a jsou to zejména městské průvody, ve kterých se převádějí performeři, artisti a umělci na chůdách. V roce 2010 pak festival výrazně rozšířil svojí působnost i do jiných měst, konkrétně Brna a Ostravy.

I další, původně pouze pražský festival, pronikl letos do celé republiky – festival Letní Letná během svého osmého ročníku navštívil diváky v Olomouci, Brně, Ostravě a na břehu Lipna. Letní Letná je festival zaměřený na nový cirkus a divadlo. Představuje vystoupení českých i evropských umělců z oblasti nového cirkusu té nejvyšší kvality. Odehrává se každoročně posledních 14 dní v měsíci srpnu v prostoru parku Letná a představuje téměř nepřeberné množství představení v cirkusových šapitó a stanech. Organizuje také workshopy, dílny a přednášky. Vedle dětských představení realizuje Letní Letná kurzy pro děti od 6 do 15 let, na kterých získávají přímo od umělců zkušenosti s herectvím, žonglováním nebo s výrobou loutkových divadel a s jinými aktivitami. Vzrůstající obliba tohoto žánrů rozvíjeného napříč Evropou i USA je zřejmá a odráží se tedy významně i v kontextu naší kultury.

Dalším „novocirkusovým“ festivalem je Cirk UFF, který se konal v Trutnově počátkem června 2011 historicky poprvé a zaznamenal velký úspěch a nadšený ohlas ze stran diváků a města. V Uffu, jakémsi trutnovském kulturním domě, podle kterého je festival pojmenován, vystoupil jako hlavní hvězda francouzský soubor Akoreacro s představením Pfffffff!, který se setkal s více než kladným přijetím. Živo bylo ale i přímo v ulicích města a na náměstích, předváděli se klauni, muzikanti, gymnasté, provazolezci, akrobati, tanečníci a žongléři. Zdá se, že úspěch prvního ročníku je do budoucna příslibem příjemné každoroční tradice.

Mezi mladší zástupce přehlídek „jiných divadelních žánrů“ patří taktéž festivaly Nultý bod a Za dveřmi. Součástí festivalového programu jsou jak open-airové výstupy, tak představení odehrávající se v uzavřených prostorách divadel. Až do letošního roku fungovaly samostatně, nyní však spojily své síly a v Praze se tak mezi 18. až 24. červencem 2011 konala velká přehlídka pouličního umění nazvaná Za dveřmi je Nultý bod. Samostatně vznikly tyto festivaly v roce 2008 a 2009 se snahou zaměřit se napříč divadelními žánry na aktuální společenské dění a současná témata (ať už jde o terorismus, absurditu současného světa, rasismus aj.). Zejména Nultý bod ve své činnosti od počátku existence proklamuje snahu o vytvoření jakéhosi festivalového laboratoria a organizuje také doplňkovou činnost (odborné diskuze, workshopy, přednášky). Festival Za dveřmi pochází z produkčního uskupení Artprometheus, které mj. sdružuje další významné umělce české alternativní scény, jako je Divadlo Continuo, Teatr Novogo Fronta, Décalages či volné sdružení alternativců – V.O.S.A.

Rámcově je tedy možné konstatovat, že uvedené soubory a jednotlivce (ale i další) spojuje tendence hledat pro své působení nové, alternativní prostory, ve kterých by mohly tvořit (typická je snaha zmiňovaného Divadla Continuo, které se pokouší do svých projektů zapojovat nejrůznější místa v okolí jihočeských Malovic, ve kterých mají základnu).

Zároveň však divadelníci, kteří pro svou tvorbu logicky potřebují publikum, vycházejí právě svému potenciálnímu auditoriu vstříc. Často se proto vzdávají předeslaných ambicí a jakousi kombinací „klasického“ divadelního prostoru v centru města a „alternativními“ divadelními projevy dávají vzniknout trochu paradoxnímu jevu. Totiž vypadá to, že pouliční divadlo jako by se z ulic toužilo vrátit zpět do kamenného divadla, aniž by však tolik slevilo ze svých principů (což se například projevuje snahou o nové uzpůsobení divadelního sálu; otočení jeviště x hlediště; inscenování v divadelních kavárnách apod.). Samozřejmě jde o hrubé zobecňování a případ od případu je odlišný. Avšak uvedené tendence dokládají i zmiňované festivaly, jejichž podstatná část se nakonec stejně neodehrává volně přístupná v ulici, kde by si musela svou pozici tvrdě vybojovat, ale ve speciálně vymezených prostorech a za poplatek. Nejrozšířenějším jevem současné české pouliční scény se tedy nakonec jeví především jakýsi kompromis kombinující nejrůznější projevy venkovního divadla zasazeného do kontextu stálého divadelního domu. Kompromis, který je v podstatě výhodný pro obě strany – jednak pro diváky usazené v pohodlných sedačkách a v zahřátém sále, jakož i pro umělce svou dostupností nejrůznější techniky a kvalitním zázemím (třeba i se splachovacím záchodem). Jestli je to cesta dobrá nebo špatná, progresivně invenční nebo naopak měšťácky konvenční, nechť už posoudí každý sám.

Magdalena Pantáková, 12. 12. 2011

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Spejblova syna

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.