Loutkar.online
Dead Rose; License: Public Domain DedicationFoto: George Hodan

Zemřela Anděla Čisáriková

3. 6. 1941–21. 12. 2018

Bývalá dlouholetá členka Divadla Radost, loutkoherečka, která byla – především v 70. letech – nesporně „hvězdou“ této scény. „Drápkem“ uvízla v LD ZK Služby města Znojma, kde hrála mj. Kašpárka a Adámka (mezi broučky). Přijímací zkoušky na KL DAMU vykonala úspěšně. Absolvovala v r. 1962 (rolí Jasánka) a spolu se svým slovenským manželem J. Čisárikem odešla na dva roky do BD v Košicích. V roce 1964 se oba stali členy nově sestaveného souboru brněnské Radosti, tehdy v čele s F. Sokolem a J. Jarošem. Hned v první sezóně si zahrála čtyři princezny, pak následovalo „zvířátkovské“ období, zopakovala si Jasánka. Vyzrávala, aby pak na vysoké, ba nejvyšší úrovni zvládla úkoly velice rozmanité – komediantku v maňáskárně italského autora S. Tofana Štístko Bonaventura (1973), hru s předmětem a kontakt s nejmenším divákem v pásmu moderní poezie Zlatá rybička a modrý květ (1974), hlavní pěveckou roli v operce V. Wernera – P. Vašíčka Můj deštník je jako balón (1975 – cena Skupovy Plzně 1975), či roli komentátorky a šansoniérky v exupéryovském pásmu Prosím, nakresli mi beránka (1975), kde zpívala V. Wernerem zhudebněné verše dětí z Terezína. osobně však na první místo z rolí tohoto období kladu Černavku ze Speranského Krásy Nevídané (1974). Nestává se v loutkovém divadle často, aby divákům při představení vlhly oči a kolegové, kteří právě nejsou na scéně, sledovali ze zákulisí svoji kolegyni i při x-té repríze. Větu: „To je ona, to je ta láska…“ slyším dodnes.

Z dalších let připomeňme alespoň Solveigu v Ibsenově Císaři Peeru Gyntovi (1985) a titulní roli ve Vodičkově japonerii Asagao (1986 – cena Skupovy Plzně 86) – obě v režii Petra Kracika. Dokonalá profesionálka, přistupující ke každé repríze s plným nasazením, herečka, jež dokázala dojmout i rozesmát (v nejlepších okamžicích obé zároveň), rozhodla se počátkem 90. let divadlo opustit. I dnes vstupuje její hlas až do našich domovů, neboť se následně věnovala především dabingu – i na tomto poli se svrchovanou profesionalitou.

Čest její památce!

Pavel Vašíček, LD Radost, 27. 12. 2018

Komentáře k článku:

12. 1. 2019, 16.06 hodin, Tamara Lišková

Na pohled křehká žena s obrovskou vnitřní silou. Milující svou rodinu ze které se radovala a na kterou byla,právem pyšná. Milá, kamarádská, přívětivá, laskavá, vždy usměvavá, naslouchající, povzbuzující, dodávající energii, empatická, vstřícná, odpouštějící, utěšující, dobrosrdečná…..lidská.

Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.