Foto: Oskar Helcel

PROCES 013: SEpiš, Den druhý

Píše Ema Šlechtová

Pohádkový syžet nás očividně bude pronásledovat napříč celým Procesem. Naštěstí se pohybujeme v oblasti alternativního divadla, a tak nám nehrozí, že by i notoricky vlezlé příběhy nudily. Jeníček s Mařenkou v J+M vystřídali své podoby: zrcadly odrážená prasátka, která skáčou přes sebe a hrají dětské hry, světýlka baterčiček ztracených v lese, kužely reflektorů a v neposlední řadě se i herci stávají dětskými postavami. To rodiče se omezili jen na rozžhavené konce zapálených cigaret. Inscenaci nechyběla dětská hravost, ani hororové mrazení v podobě čarodějnice, která – byť přítomná pouze v podobě zvukového záznamu – dokázala vyvolat husí kůži. Uvažuji nad tím, co všechno dokáže v divákovi vyvolat třeba jen světlo. Rychlý záblesk, následuje leknutí, kužel namířený přímo do obličeje nás uvede do rozpaků a rychlé blikání dokáže způsobit epileptický záchvat. Celkově to byl velmi stimulující zážitek pro všechny typy smyslových receptorů. Dokonce i naplnění učebny párou, evokující snad rozžhavenou pec nebo neschopnost sourozenců najít se navzájem, jsem přežila jen s mírným pokašláváním. Perníková chaloupka samozřejmě nechyběla, jen byla průhledná a vyrobená z materiálu, který bych odhadovala na cukrové sklo (po představení jsem absolvovala i ochutnávku). S napětím čekám, jaké další překvapení mě potká v pohádkovém světě KALDu příště.

Oskar Helcel Proces103 Foto: Oskar Helcel

Další disková inscenace studentů KALD Thunder. Enter the Three Witches je pro mě převážně strhující zvukovou kreací. Namísto syntetických zvuků pouštěných z počítače, využívají účinkující magnetofony a pásky. Pro ty, kteří neznají originální Shakespearovu tragédii, může jít o matoucí sled událostí, ale pro mě tohle kreativní zpracování naopak příjemně zpestřuje klasiku. Bojuje se s figurkami vojáčků a čarodějnice předávají své věštby pozpátku, což se těm divákům, kteří na šifru nepřišli, odkryje pomocí zpětného přehrání pásky. Všechen zvuk vlastně vzniká teď a tady, za což obdivuji herce, kteří svou precizností a přesným načasování přebírají pevnou kontrolu nad aktuálním děním. Jednotlivé scény se vyjevují střípkovitě. Příjezd Macbetha domů, který vášnivým polibkem své Lady vkládá do jejích úst magnetofonovou pásku, kterou pak společně odvíjí, jako dva zamilovaní vcucávající stejnou špagetu. Banquo se synem, v podobě dvou malých světélek, hrají ve hvozdu na schovávanou (je to jen mnou, anebo se obloukem vracíme k JM?). Také jednoduchá scéna postavená z technických aparátů, jako jsou třeba reproduktory různých velikostí naskládané na sebe jako Tetris, vytváří dostatečný základ pro fascinující podívanou.

Thunder. Enter the three witches. Disk Hromádko Foto: Jan Hromádko