Tři zlaté vlasy děda Vševěda_Divadlo Říše loutekFoto: Marie Sieberová

V Říši loutek září Tři zlaté vlasy

Oficiální premiéra nové pohádky v Říši loutek sice na sebe dala chvíli čekat (první uvedení proběhlo už před prázdninami), ale časová prodleva stála pro soubor i pro diváky zato.

Inscenace podle všeho dozrála, práce s pro Říši netypickými loutkami (tentokráte se zde místo tradičních marionet hraje javajkami), se podle všeho stačila „usadit“ a výsledek je velmi pěkný, dokonce by se dalo říci, že je to v amatérském souboru výsledek s profesionálními parametry.

Text Ivy Peřinové, který je základem této inscenace patří už dvacet pět let k oblíbeným repertoárovým číslům našich profesionálních loutkových divadel (psán byl pro „mateřskou“ scénu Ivy Peřinové – Naivní divadlo v Liberci, kde měl premiéru v roce 1990 a dalším uvedením tohoto textu byla v roce 1998 Kroftova inscenace v DRAKu, oceněná posléze dokonce ERIKEM) a není divu. Známá Erbenova pohádka zde neprochází žádnými dramatickými proměnami, je vyprávěna tak, jak ji děti znají a dramaturgická úprava inscenace v Říši loutek respektující autorku se vyznačuje citlivými úpravami spočívajícími především v krácení textu, které je ku prospěchu celku. S úpravami režisérky Hany Zezulové souvisí i výtvarné řešení kdy umisťuje trojici sudiček nad hrací plochu na jakýsi „božský obláček“ a umožní tak těmto průvodkyním a komentátorkám děje situace zasahovat „shůry“ do nich a vytvořit tak další, zcela logický pohádkový prostor pro tyto figury „z jiného světa“. Výtvarník Karel Vostárek v této inscenaci počtem loutek rozhodně nešetřil (jsou zde důmyslná dvojí koňská spřežení a také výtvarně dobře vyřešený chór dědoušků v královstvích, kde mají potíže jak se stromem rodícím mladící jablka, tak se studnou s osvěžující vodou). Režijně-výtvarným vtipem je řešení omlazující kůry krále z tohoto království, který se díky účinkům mladících jablek rychle promění ze sešlého stařečka v hbitého muže středního věku prověřujícího svou nabytou zdatnost akrobatickou jízdou na kole. Takových drobných vizuálních žertíků, včetně oživené mapy dokumentující Plaváčkovo putování, je v inscenaci více a jsou příjemným osvěžením známého příběhu. Jak důvtipné je řešení řady loutek – javajek, se kterými se zejména mladší část souboru setkala poprvé a kdysi obdivované technice se teprve učí, tak ne zcela šťastné je ve dvou případech pojednání scény. Zejména v první části inscenace trochu zarazí podivné obydlí uhlíře a zejména nijaký, ale pro děj důležitý prostor pro sledování kouzlení sudiček nad kolébkou uhlířova syna, stejně tak jako rybářská chaloupka Plaváčkových adoptivních rodičů, ze které se figury velmi neiluzivně vynořují a stejně tak za jejich stěnami mizí. Ale další scény už jsou se vší parádou – jak královská zahrada, tak řeka s převozníkem i v oblacích skrytý zámek Děda Vševěda. Výprava pracující s náznakem dekorací slouží rytmu inscenace v rychlých změnách prostředí bez dlouhých a složitých přestaveb, aniž by diváky zbavovala iluze jejího pohádkového koloritu.

S hereckými úkoly se vyrovnává soubor velmi čestně, zaujme výrazná figura „zlého“ krále (výborně voděný E.Lorencovou a mluvený v rozdělené interpretaci Č. Davidem), příjemným překvapením je herecký part Plaváčka (mluví V. Krajc, vodí K.Lendvay) a samozřejmě stabilně precizní mluvičské party v ženských figurách (za všechny sudička Cecilie a Princezna Hany Dotřelové).

Po několika předchozích premiérovaných inscenacích, které sice doplňují repertoár Říše loutek, ale v dějinách moderního amatérského loutkového divadla zřejmě nenechají výraznější stopu, jsou Tři zlaté vlasy v Říši loutek inscenací, která se pro potěchu diváků (a asi i souboru) udrží na repertoáru patrně řadu let.

Říše loutek, Praha

Režie: Hana Zezulová, loutky a výprava Karel Vostárek, hudba Jan Matásek

Premiéra květen 2017

Psáno z oficiální premiéry 15. 11. 2017

Nina Malíková, 17. 12. 2017

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.