Přelet nad loutkářským hnízdem

Pátý festivalový den

Spectaculo Interesse 2017

Předposlední den festivalu Spectaculo Interesse začal sice příliš brzo, ale zato velmi příjemným představením. Předvedlo se nám domácí Divadlo loutek Ostrava se svou inscenací Dášeňka. Odvážná adaptace dává štěňátko Dášenku do péče třem mladým pánům, kteří mají za úkol se postarat o její řádnou výchovu. V tom jim čas od času dává rady hlas přírody. Inscenace je stylizovaná do meziválečného období první republiky. O hudební doprovod se stará orchestr jazzového repertoáru a pánové starající se o pejska tvoří trio zpívající do jednoho mikrofonu. Publikum, z víc než poloviny tvořené dětmi 5+, inscenaci přijalo s velkým nadšením. Především tedy části, kde Dášeňka vyvádí poté, co se naučí běhat. Velmi povedenými byly pasáže večerníčků pro Dášeňku, vysvětlující historii jejího psího rodu. Kombinace stínového loutkového divadla, projekcí a herectví přinesla vskutku barvitý zážitek z těchto krátkých příběhů.

Inscenace Giraffe řeckého divadla Hop Signor Puppet Theatre byla druhým představením tohoto dne. Příběh malé žirafy, která je zároveň kasičkou na peníze, byl poetickým putováním za krásou a přátelstvím. V tomto představení pro mne, víc než cokoli jiného, silně zapůsobila spolupráce loutkoherců a jejich loutek. Loutkoherci s loutkovými postavami navazovali velmi intenzivní oční kontakt, docházelo k neustálé konfrontaci a reflexi. Ožíval tímto způsobem mezi nimi velmi unikátní vztah. Doposud se přirozeně častěji objevovaly tendence co nejvíce nechat vyniknout loutku, a člověka co nejvíc ukrýt do pozadí. Tento způsob vedení loutky však otevřel novou emocionální úroveň. Z loutkoherce se totiž stává jakýsi opatrovatel loutky. Z jeho přístupu k ní lze cítit především něhu, jakou cítí rodič k svému dítěti. Právě tato intenzivní emoce byla dále podtrhována minimalistickou romantickou scénou. Závěr, ve kterém opuštěná žirafa stojí mezi opadanými podzimními stromy, které se třepetají ve větru byl velmi romantickým výjevem, který obzvláště na podzim, hluboce zasáhne.

Posledním představením tohoto dne bylo DU UND DU německého divadla DUNDU. Organizátoři nám slibovali velkolepou podívanou, a tu jsme bezesporu dostali. Ve všech směrech technicky dokonalá show, která nemá ve světě konkurenci. Při impozantnosti a dopadu těchto výjevů se však člověk nevyhne myšlence, co všechno by se s tímto druhem loutkového divadla dalo dělat. Příběh, který nám byl touto úchvatnou formou sdělován, byl jednoduchým příběhem o přátelství. Prezentovány nám byly především ony technické vlastnosti této high-tech animace. Co kdyby se však technická dokonalost spojila s působivým příběhem zasazeným do prostředí těchto obřích robotů. Bude další inscenace třeba ovlivněna technickým pokrokem? Nechybělo by málo a mohl by vzniknout první monstrózní loutkový dystopiský kyber horor.

Marie Kocourková, 6. 10. 2017

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Spejblova syna

Semilský paroháč

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.