Recenze ze Zpravodaje 66. LCH: Tragédie o doktoru Faustovi (Monika Knoblochová trio a Buchty a loutky, Praha)
Jedním z očekávaných vrcholů festivalu bylo bezesporu představení Buchet a loutek Tragédie o doktoru Faustovi. Zatím poslední premiéra souboru navazuje na linii hudebně-divadelních inscenací (opery Callisto a Acis a Galatea) a je zároveň i dalším dílem linie klasických loutkářských námětů (reprezentované třeba inscenací Don Šajn nebo Posvícení v Hudlicích). Už jen taková charakteristika zní velice slibně. A možná i má zcela konkrétní očekávání vedla nakonec k pocitu mírného zklamání.
Doktor Faust má hned několik rovin a zcela dominantním prvkem inscenace je hudba. Tu pro Buchty a loutky složil přední český, současný hudební skladatel Jiří Teml a soubor se spojil s cembalistkou Monikou Knoblochovou, houslistkou Adélou Štajnochrovou a violoncellistkou Hanou Flekovou. A možná právě respekt k svébytné a uchvacující hudební složce držel tvůrce trochu zkrátka.
To, co je pro inscenace Buchet a loutek jindy tak typické, se tentokrát dostalo na okraj zájmu – a nemluvím zde o sprosťácké poetice. Obvyklá lavina potrhlých nápadů, improvizace a všemožných výstřelků byla v Tragédii o doktoru Faustovi nahrazena umírněností, klidem a čteným textem. To se ostatně projevilo už na výtvarném zpracování inscenace. Ta je sice opět tvořena z předmětů z druhé ruky, tentokrát ale takřka výhradně jen z divadélek (jsou dvě) a marionet klasických domácích kolekcí. Žádná změť nesourodých prvků, kombinace nemožného a překvapivá směsice kýče s ohavností.
Scénář, jehož tvůrci jsou Kateřina Schwarzová a Vít Brukner, je založený zejména na Marloweově verzi Fausta a doplněný o úseky z nespecifikované loutkové hry. Tak se sice do hry dostává i lidovost – prostřednictvím Kašpárka, který Fausta následuje a vykazuje určité znaky archetypu vychytralých sluhů – zároveň ale začíná být toho materiálu ke zpracování skutečně mnoho. Do šedesátiminutové inscenace se z Fausta – ať už v jakékoli verzi – vtěsná jen naprostá kostra příběhu (a jen tři postavy Fausta, Mefista a Kašpárka), protože epizody z Faustova putování jsou zobrazeny jen ve zkratce skrze projekci. A není zcela jisté, zda je to skutečně extrakt toho nejzásadnějšího.
Tragédie o doktoru Faustovi jsou jiné Buchty a loutky, než na jaké jsem zvyklá. Na druhou stranu hudba Jiřího Temla je do jisté míry samonosná a problematické prvky inscenace (např. právě čtený text, který jí ubírá na spontaneitě i energii) se dost možná s časem ohrají a usadí. A pokud se tak stane, bude Tragédie o doktoru Faustovi plnohodnotným pokračováním obou dramaturgických linií Buchet.
Adéla Vondráková, 15. 7. 2017
5. 4. 2024 – 7. 4. 2024
Fandův dýchánek
12. 4. 2024 – 17. 4. 2024
Dítě v Dlouhé 2024
12. 4. 2024 – 14. 4. 2024
DIVadelní SEtkání
13. 4. 2024 – 14. 4. 2024
Opavská rolnička
19. 4. 2024 – 21. 4. 2024
20. Pimprlení
Ivan Kraus (1. 3. 1939)
Marie Kočková (3. 3. 1939)
Vlastimil Peška (3. 3. 1954)
Josef Brůček (4. 3. 1944)
Marie Jirásková (6. 3. 1964)
Alžběta Tomášková (8. 3. 1929)
Miroslav Pokorný (10. 3. 1934 – 15. 10. 2012)
Filip Homola (12. 3. 1969)
Hermína Motýlová (22. 3. 1944)
Jiří Řeháček (26. 3. 1934)
Jarmila Majerová (26. 3. 1920 – 2. 3. 2014)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS