Přelet nad loutkářským hnízdem
Mayovka, Na holou HořoviceFoto: Lucie Dvořáková

May versus Němcová

Recenze ze Zpravodaje 66. LCH: Mayovka aneb ve stínu šumavských hvozdů (Spolek loutkářů Na Holou, Hořovice)

Jednoznačně největší dramaturgické chyby letošního hlavního programu Loutkářské Chrudimi se dopustil Spolek loutkářů Na Holou z Hořovic. Podle svých představ přijel s komediálním kusem, na který ale publikum většinou reagovalo vlažně až podrážděně. Případně ostře odmítavě. Kde se ta chyba stala?

Soubor vyšel z komiksu, který sám pracoval s jinou literární inspirací. S mystifikací na druhou: trio Džian Baban, Vojtěch Mašek a Jiří Grus „rekonstruovalo“ ve svém komiksu údajné neznámé dílo Karla Maye Ve stínu šumavských hvozdů. A to z fragmentů, s nimiž jako s mystifikací pracuje spisovatel Stanislav Komárek ve svém románu Mandaríni. V těchto fragmentech zažívá Karel May alias Old Shatterhand vulgo Kara ben Nemsí další nové dobrodružství. Nikoli na Divokém západě nebo v arabských zemích, ale „v ráji šumavském“. Tedy v hájemství jiného spisovatele Karla, rodem Rakušana a bilingvního českého (nakonec) spisovatele Klostermanna. Ostatně i titul „neznámého Mayova díla“ zní klostermannovsky.

Bez znalosti Komárkova románu a komiksu není možné pouštět se do dalších úvah na jejich adresu. Takže se věnujme dramatizaci, jejímž autorem je Ludvík „ŘÍHA“ Řeřicha, rovněž režisér a autor výpravy a loutek.

Hra proti sobě staví dva spisovatele: německého autora romantických dobrodružných románů Karla Maye a výsostně českou spisovatelku, jednu z národních ikon, Boženu Němcovou. Autorů, kteří na vlastní kůži poznali svrab a bídu a ve své tvorbě – v případě Němcové nikoli výhradně – se obracejí k idealizovaným světům a pohádkám.

Nic z toho hra nereflektuje. Vypouští Maye do boje proti autorovi pornografie z Čech, neboť nemravný brak bok po boku ohnivé vodě dále ohrožuje mravní čistotu indiánů. Že za pohoršujícími příběhy stojí Němcová, je jasné poměrně brzy; autorka těchto řádků si tip na autorství zapsala krátce po seznámení Maye s českou spisovatelkou. Její chování hysterické nymfomanky ji záhy prozradí. Takže zbývá čekat na odhalení, k němuž je třeba se doklopýtat přes plzeňskou a pražskou anabázi plnou enormně nadržených Čechů a hloupě erotizovanou „Babičku“, dříve „Stařenu“. Pointa: autorem „Babičky“ je Old Shatterhand – protože harmonie a idyličnost obou světů je si tak blízká?

Hra se spokojuje s povrchním vykreslením hlavních figur, z obou literátů si vybírá, co se jí hodí pro nenáročné vtipkování. Asexualita románového prostoru Old Shatterhanda a zájem o muže v případě Boženy Němcové. A protože je to zatraceně málo, je jasné, že při rozvíjení příběhu takhle jednostrunně načrtnutých postav budou chybět kvalitní náboje pro rafinovanou a smysluplnou komediální střelbu. Za takhle charakterově poddimenzovanými figurami číhá na svou příležitost už jen vulgarita a oplzlost. Jiné nástroje pro rozvíjení komediálních situací totiž nejsou k dispozici. Ani pro logické řetězení v dějové linii. Pro tuhle sekyrkovou polévku je k dispozici právě jen ta tupá sekyra.

A to je obrovská škoda. Velká péče a pozornost, jakou soubor věnoval scéně a loutkám a jeho herecká vybavenost signalizuje, že pro dobrou komedii má dobré předpoklady. Těšme se, že bude mít příště šťastnější ruku při volbě látky a že textu bude věnovat stejnou pozornost jako výpravě.

Petra Kosová, 14. 7. 2017

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Spejblova syna

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.