Přelet nad loutkářským hnízdem
Skupova Plzeň 2016 LOGOFoto: Skupova Plzeň 2016 LOGO

Jsme spíš takový elegantní underground

Rozhovor s Tomášem Procházkou.

S Tomášem Procházkou, představitelem projektu Handa Gote, jsme se sešli v pozdní hodině na zahrádce před Divadlem Alfa. Nevěděla jsem, co bych si měla myslet jak o představení Erben: Sny, ve kterém ten večer účinkoval, tak i o něm samotném. Pil pivo a kouřil nějaký doutník. To mi příliš nenapovědělo.

Kdo jsou Handa Gote?

Je to projekt, který vznikl tak před deseti lety, když jsme začali dělat v Alfrédu. Vymezovali jsme se vůči dramatickému divadlu, které nás nebavilo a nebaví. Ze začátku jsme se chtěli víc zabývat tanečním divadlem, dneska už je to spíš divadlo výtvarné. Nebo se říká i „technologické divadlo“.

Zaujalo mě, že se nazýváte „projektem“.

Možná jsem to zvolil blbě. Je to projekt na výzkum divadelního jazyka, ale těžko říct. Jak pro koho. Děláme si divadlo, na které bychom se sami chtěli dívat a které nám chybí.

Považujete se za divadelní underground? Jak vnímáte svoji pozici na české scéně?

Nějakým způsobem nás to tam vyneslo, ale dneska už ten underground představují jiní. Děláme to přes jedenáct let a jsme vlastně v pozici „zasloužilých“, kteří jsou už etablovaní a tak nějak se ví, co od nich čekat. Jsme spíš takový „elegantní underground“.

Režie, scénografie, hudba a dramaturgie – u všeho máte napsáno „Handa Gote“. Fungujete tedy na bázi autorského divadla?

Autorské divadlo to určitě je. Jsme proti režisérskému přístupu, hierarchii se snažíme anulovat, protože se domníváme, že v divadle zakládá na jakýsi absolutismus. Když se vzdáme demokracie v divadle, tak pak už ji nepotřebuje nikdo. Je pravda, že někdo může být třeba v určitou chvíli důležitější a někdo se vézt – stejně se ale považujeme za rovnocenné.

Jak přesně probíhá samotný tvůrčí proces?

Osmdesát procent je jenom mluvení. Děláme dramaturgii u stolu, před zkoušením si vytvoříme celý scénář, který vzniká někdy i rok. Samotný proces zkoušení tvoří jen zlomek naší práce a v extrémních případech se úplně ztratí. Snažíme se ho co nejvíc eliminovat, protože se při něm najednou nacházejí takové „ozdobné detaily“, které nás nezajímají. Chceme, aby věci zůstaly co nejdéle syrové a neotesané. Řemeslo a mistrovství na scéně nás nezajímá.

Proč jste rozhodli pro Erbena a divadlo Nó, pro kombinaci prvků z tak odlišných kulturních tradic?

Od začátku jsme se shodli na inspiraci Japonskem a východní kulturou a zároveň nás zajímala také kultura venkovská a lidové divadlo. Vůbec nám nepřišlo, že by to mělo být odlišné. Říká se, že divadlo Nó jsou pohybující se sochy a přišlo nám, že tenhle druh herectví se nebude tříštit s daným tématem. Ve snech obecně je všechno také vysoce stylizované. Nikdo se neptá, proč – jsou to prostě sny. V divadle Nó se taky nikdo neptá, proč se ty lidi takhle chovají. Prostě je to v té tradici.

Divadlu Nó mohou rozumět lidé, kteří v té dané kulturní tradici vyrostli – ale můžeme mu skutečně rozumět i my?

Já myslím, že na to nijak netlačíme. Je to spíš jen inspirace. I v lidovém divadle je spousta věcí, o kterých nevíme, proč tam jsou. Víme, že jsou, ale nevíme, proč a co vlastně představují.

Nebojíte se, že by mohla být vaše inscenace pro diváky příliš komplikovaná, třeba až nestravitelná?

Někdy přijdou lidé, kterým se to nelíbí. Bývají frustrovaní, protože tomu nerozumí. Někdy ale přijdou lidé a říkají: „My jsme tomu nerozuměli.“ My se jich ptáme, jak to tedy pochopili, oni něco řeknou a my: „No vidíte, že jste to vlastně pochopili!“ Občas někdo řekne, že nás prokoukl, že si děláme z lidí jen srandu. Pro nás je tam hodně vrstev, které lidem nabízíme. Děláme divadlo, které bychom sami chtěli vidět.

Rozhovor je převzat ze zpravodaje 32. Skupovy Plzně. Více o druhém dni Skupovy Plzně se dočtete ve festivalovém zpravodaji Skupa’s Daily.

Hana Lehečková, 10. 6. 2016

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.