Vrátný, defenestrace a tajemství

„Takovou normální neděli“ si v Praze můžete zpestřit inscenovanou prohlídkou Novoměstské radnice nazvanou „Dnes provází Minor“.

Rozhodně se nejedná o první příležitost, kdy Minor divadelně oživuje prostory této historické budovy, prvně se však jedná o „divadelní bojovku“, která zaujme zvláště zvídavé a aktivní děti. Rodiče by si na tuhle akci měli do batůžku zabalit přenosnou rozkládací stoličku – občas je totiž při čekání budou bolet nohy, resp. záda.

S každou další prohlídkou jistě poroste zkušenost vrátného (Petr Reif), který je hlavním protagonistou tohoto minorského počinu. Jeho úkolem je sice hlídat gotickou budovu, ale když se mu před vrátnicí shromáždí dav prohlídky chtivých diváků Minoru, nechá se přesvědčit a ujme se vedení divadelní skupinky. Nejprve však musí na toaletu, a protože nemůže v historické budově nechat nikoho bez dozoru, diváci putují s ním do místnůstky s nevábným odérem. Tento pro mnohé jistě humorný, pro mne však zbytný moment diváky trochu vzdaluje od toho, proč sem vlastně přišli: prožít si dobrodružnou hodinku. V mázhausu je totiž překvapí zpívající prokletá nevěsta (Ivana Machalová), která bloudí domem a hledá svého nastávajícího. Ten jí v roce 1419 slíbil, že za ní přijede na bílém koni hned, jak dokončí službu na radnici. Proč však svůj slib nesplnil a nechal nevěstu čekat až do dnešních dnů, to je detektivní úkol pro děti. Od nich se čeká, že se za pomoci vrátného a na základě různých indicií dovtípí, že mají zahřát svitek, který jim nevěsta předala, aby se jim objevil nápis vyvedený tajným písmem a navedl je na další úkol. Děti, které se umí nechat strhnout hrou a rády se pídí po tajemných věcech a na sebe navazujících odkazech, pak se zápalem hledají kameny s písmeny, znak umístěný na židli, dopis ukrytý v krbu, klíče od truhličky i netradiční vzkaz na střechách pražských domů. Při pátrání projdou gotickým mázhausem, Konšelským i Velkým sálem a doputují až na radniční věž. Slíbená prohlídka se tedy koná a navíc se při ní jaksi mimochodem dozvědí o první pražské defenestraci. Dospělým by se mohlo zdát, že informací o této historické události zazní málo a poměrně nejasně, ale dětem je po skončení prohlídky zcela jasné, proč si konšel Václav Barbořík nepřišel pro svou nevěstu: ukrýval se, aby nebyl vyhozen z okna. Prchal před smrtí, ale nakonec jí stejně neunikl, třebaže ho zastihla zcela jinak, než se obával.

Pokud si časem Petr Reif najde způsob, jak děti při jejich pátrání podpořit a postrčit a přitom jim nebrat pocit, že samy objevují tajemné věci, bude mít Minor při prohlídce Novoměstské radnice vyhráno. Při provozování této „inscenace“ totiž nejde o nic jiného, než správně načasovat všechny aktivity. Samotný koncept prohlídky je od dramaturgyně Ivy Kopecké a režisérky Evy Leinweberové dobře vymyšlen a postaven, prodchnut zřejmě správnou mírou historických informací a bude záležet především na tom, jestli se sejde početně přiměřeně velká, resp. malá skupinka a zda v dětech vrátný dokáže probudit dostatek hravosti a zvědavosti. Pokud ano, vznikne oboustranně zajímavý zážitek, který v dětech může doznívat i po skončení prohlídky, protože v nich rozezní spoustu otázek typu: Co se stane, až přijede policie? Ten klíč opravdu spadl do studny a už ho nikdo nikdy nevyloví a zamčenou truhlu už nikdo nikdy neotevře? Ta nevěsta tam opravdu zůstane navždycky? – Chcete-li vědět, kam ty otázky vlastně míří, vydejte se na prohlídku s Minorem, já jsem ve Velkém sále slavně složila přísahu, že nikomu nic neprozradím…

Zuzana Vojtíšková, 30. 5. 2016

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.