Loutkar.online
Tria FataFoto: Lucie Dvořáková

„Život je sérií porodů“

Tria Fata, tři sudičky, které jsou však ve stejnojmenné inscenaci pouze dvě. Jedna napomáhá k samotnému počátku života a ta druhá jej naopak ukončuje.

Takto své setkání pojmenovává porodní bába (loutka typu manekýn) na invalidním vozíku, když si pro ní přichází samotná Smrt. A aby mohla na světě setrvat ještě krátký okamžik a vyprávět jí svůj spletitý životní příběh, postupně jí dá do zálohy své nohy.

Inscenaci francouzského nezávislého souboru Compagnie La Pendue předvedli v české premiéře hudebník Martin Kasper Läuchli a loutkářka Estelle Charlier. S francouzským šarmem a baladickou poetikou vytvořili, společně s režisérem Romualdem Collinetem a režisérkou Pavlínou Wimmrovou, důvtipně konstruovaný příběh, který nabízí jak melancholické zamyšlení nad smyslem lidského života, tak i nadsázku a morbidně laděný humor. Hlavní postava ryšavé dívky se totiž narodí za podivně komických situací, kdy si až chvíli po porodu její matka uvědomí, že něco postrádá. Po celý život ji pak provázejí problémy se svým vlastním sebepoznáním, kterého dosáhne až při práci porodní báby.

Inscenační koncept promyšleně propojuje epizodické náhledy na její životní zlomové okamžiky a plynule posouvá příběh k rozuzlení, kdy se již jako žena v pokročilém věku stává andělem. Z každé předchozí životní události přejímá ta následující i něco ikonického, jemné detaily pak nabízí i několik rovin vlastního výkladu a například roztažené ruce loutky chlapce připnutého na tenkém lanku nejprve představují let, ale v okamžiku smrti náhle evokují spíše ruce natahující se po poslední záchraně. Pro výstižnější ztvárnění jednotlivých pasáží pak kombinovalo představení několik typů loutek – stínové, maňásky a manekýny – a v závěru byl život loutky zkratkovitě ilustrován také efektní fotoprojekcí, jež byla promítána ze dvou projektorů na rám s napnutým papírem. Papír pak Smrt, kterou ztvárnila Estelle Charlier pomocí nasazené masky a cylindru, z rámu vyjmula a zapálený jej nechala vyhasnout podobně jako život loutky.

Životní bilancování se Smrtí se již mohlo zdát pro některé na hranici sentimentality, repliky však byly mnohokrát vystavěny s dvojsmyslným a trefným pojmenováním životního smyslu a symbolicky srovnávaly například pupeční šňůru s vodícími nitěmi manekýnů.

Ani svým příběhem nedokáže žena Smrt obelstít a jako transformovaný maňásek s bílými křidélky se vydává vzhůru do neznáma. To vše za doprovodu hudebního podkresu Martina Kaspera Läuchliho, který po celou dobu zpívá a hraje na více nástrojů ve svižném, kabaretním duchu.

Tereza Kosáková, 7. 9. 2015

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.