Kabaretní mozaika Yael Rasooly

Yael Rasooly už ve své předchozí inscenaci Paper Cut projevila obrovskou chuť experimentovat, jak s dramatickými žánry, tak především s podobou loutek a loutkohereckými technikami. Dům u jezera představuje jakýsi tragický kabaret, bohatě využívající loutkoherectví a zpěvných částí. Příběh sester se tak skládá jako bizarní mozaika.

Využívají se prakticky veškeré dostupné materiály. Dívky animují své kostýmy, stejně tak pracují s částmi loutek-panenek, variabilně rozložitelných pro propojení s hereččinými těly. Vznikají tak skutečně velice pestré možnosti animace, například vedení imaginárního muže, sestaveného čistě bez použití spojovacích materiálů, pouze aktivitou všech tří hereček. A takovýchto momentů lze najít v inscenaci celou řadu.

Osou představení je příběh tří židovských sester, ukrytých ve sklepě rodinného domu před hrůzami holokaustu, s pouhou vírou v brzký konec války. Nejdříve se snaží setrvat ve své rutině, jako je výuka jazyků, hra na hudební nástroje a tanec. Alespoň částečným únikem před hrůzami se jim stává fantazie, opřená o silnou víru. Tato víra je však postupně lámána brzkým nedostatkem potravin. Zlomovým momentem je pak zastřelení matky před očima nejmladší dcery.

Dům u jezera s sebou nese celou řadu hrůzných narážek, skrytých za nevinnou dívčí hrou. Hodiny konverzace tak postupně sklouzávají k přípravě na transport, panenky odkazují k posledním pozůstatkům židovských dětí v koncentračních táborech a květiny na šatičkách představují bizarní, stylizované židovské hvězdy.

Scénu tvoří tři židle ve sklepní místnůstce, doplněné o dveře, které se nesmí otevřít. Veškeré další rekvizity jako postele, okna a baletní zábradlíčka vznikají až hereckou akcí na scéně. Tato mnohoznačnost prostoru tak dává Yael široké možnosti animace, opřené o bohatou fantazii.

Inscenace je především dramatickou úvahou o možnostech loutkářství a experimentem s materiály. Pro větší intenzitu příběhu by neuškodilo zkrátit první polovinu, která představuje denní rutinu sester, a možná systematičtější užívání stejných loutkařských postupů, co by zároveň zjednodušilo přestavby. Nepřeberná pestrost užitých technik diváka ale odvádí od hlavního tématu. Tedy raději méně než více.

Iveta Dudová, 5. 9. 2015

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.