V sále zní hudba jako z hrací skříňky a v pravém rohu jeviště je mechanické loutka představující píšícího Hanse Christiana Andersena. Tělíčko panenky se pak dá do něžného pohybování hrudí a společně s ním ožije i magický příběh statečného cínového vojáčka a jeho papírové balerínky.
Latinskoamerický loutkář Omar Alvaréz zasadil klasické dílo dánského spisovatele do devatenáctého století a jeho příběh evokuje návštěvu historického hračkářství. Právě tam je klempířem vyroben i jednonohý vojáček, kterému je náhradou za chybějící končetinu přiřknuto statečné srdce. Odvážně pak cestuje na papírové loďce nebo v břiše ryby, jen aby se mohl opět shledat se svou milovanou tanečnicí.
Pohádku o lásce a odvaze uvádí Omar Alvaréz (nejen) pro děti po celém světě více než deset let a ve spolupráci s Divadlem Alfa byla inscenace předabována do českého jazyka. Jako němý loutkovodič pak Alvaréz animuje celý příběh na malém prostoru v jednoduché černé scénografii, kde si také sám na jevišti ovládá barevné nasvícení, mlhu/kouř nebo hudbu.
Pro přesnější vystihnutí různorodých vojáčkových dobrodružství Alvaréz zvolil různé typy loutek, hlavní hrdina je pak na rozdíl od ostatních vyhotoven v několika velikostech a z odlišných materiálů. Zpravidla je užíván jako dřevěný manekýn, v těle ryby nebo v plameni krbu se pak proměňuje ve stínovou loutku.
Kdo by mohl takto poetickému šedesátiminutovému představení něco vyčítat? Pohádka navíc není nijak upravovaná ani krácená a samotná kvalita textu mu zaručuje příznivé přijetí publika. Inscenace dokonce v mnohém připomíná rodinné domácí divadlo, kde jako loutky poslouží všechny dětské hračky a nikomu ani tolik nevadí, že jsou v některých chvílích ustrnulé v neodpovídající poloze. Nesejde tak ani natolik na precizním a detailním pohybování loutkami, jako spíš na přesné ilustraci, nabízející v jedné chvíli i pohled do malé kuchyně panenky-služky. To vše, společně s očividným zanícením Alvaréze pro velká gesta i jemnou mimiku přejímající zamilované pohledy vojáčka tak, jako kdyby si se svými hračkami hrál malý chlapec. Není poté divu, že u mnohých tato hra vyvolá příliv vzpomínek.
A nebyly to slzy dětské ani ženské, které jsem v publiku viděla stékat.
Tereza Kosáková, 5. 9. 2015
5. 4. 2024 – 7. 4. 2024
Fandův dýchánek
12. 4. 2024 – 17. 4. 2024
Dítě v Dlouhé 2024
12. 4. 2024 – 14. 4. 2024
DIVadelní SEtkání
13. 4. 2024 – 14. 4. 2024
Opavská rolnička
19. 4. 2024 – 21. 4. 2024
20. Pimprlení
Ivan Kraus (1. 3. 1939)
Marie Kočková (3. 3. 1939)
Vlastimil Peška (3. 3. 1954)
Josef Brůček (4. 3. 1944)
Marie Jirásková (6. 3. 1964)
Alžběta Tomášková (8. 3. 1929)
Miroslav Pokorný (10. 3. 1934 – 15. 10. 2012)
Filip Homola (12. 3. 1969)
Hermína Motýlová (22. 3. 1944)
Jiří Řeháček (26. 3. 1934)
Jarmila Majerová (26. 3. 1920 – 2. 3. 2014)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS