Česko má nádhernou loutkářskou tradici

Rozhovor s členkou dramaturgické rady festivalu Skupova Plzeň Ullou Dengsøe.

Letošní mimořádná Skupova Plzeň má velice pestrý a různorodý program. Jaký byl výchozí dramaturgický klíč?

Stejně jako v případě Festivalu zázraků (Festival of Wonder), který pořádám v dánském městě Silkegborg, jsme se snažili, aby letošní mimořádná Skupovka do Plzně přivezla skutečně špičkové loutkové inscenace s mnoha podobami loutek. Od tradičního loutkářství až k experimentálnímu, k vidění budou i loutky v interakci s jinými divadelními formami, jako jsou tanec, nový cirkus a výtvarné divadlo.

Která z pozvaných inscenací je vaše nejoblíbenější?

Pro mě je těžké zvolit si jen jednu – všechny tituly, které jsem doporučila, jsou moje oblíbené. Mému srdci je určitě velice blízká dánská inscenace určená pro maličké diváky Na shledanou, pane Muffine (Good Bye, Mr. Muffin) z repertoáru Divadla Refleksion, která na malé ploše propojuje mnoho podob loutkového divadla, nový cirkus, živou hudbu a v neposlední řadě krásný příběh. Velice mě oslovila i finská inscenace Odcházení (Departure) souboru W.H.S., velice smutná, která obsahuje překvapivě mnoho divadelních forem. Když jsem to představení zhlédla poprvé, tak mě samotnou překvapilo, jak dlouho ve mně zůstalo a jak mě uchvátilo.

Co chcete svým výběrem publiku říci o současném loutkovém divadle? Jaké jsou podle vás nové trendy v loutkářství ve světě?

Mým záměrem vždy bylo nechat diváky, ať si udělají názor sami. Když navštěvuji mezinárodní festivaly, vídám mnoho různých forem loutkového divadla, často ve spolupráci s dalšími uměleckými druhy. To je pochopitelně velmi inspirativní. Jako umělecká ředitelka festivalu pak musím vybrat tu nejvyšší kvalitu, což nemusí být vždy snadné, a když jsou mnou vybrané inscenace hrány, jsem velmi nervózní, jak budou přijaty.

Hodně cestujete a viděla jste stovky možná tisíce různých loutkářských představení – myslíte si, že se české loutkářství se liší od zbytku světové produkce? A co si myslíte o současném českém loutkářství?

Rozhodně se necítím být odborníkem na české loutkářství, ale mohu říci, že podle mě zde existuje nádherná loutkářská tradice a že tu žijí skuteční velmistři loutkářství. Třeba v Dánsku takovou tradici ani zdaleka nemáme a je obtížné ji najít i v mnoha dalších zemích. Doufám, že se česká loutkářská tradice a práce starých českých mistrů udrží a bude navěky pokračovat.

Co se postavení českých umělců ve světě týče, tak mohu prozradit, že z celkem 34 dánských a mezinárodních inscenací jsem se na našem festivalu rozhodla prezentovat díla hned několik českých inscenací, a to Aladina a Obludárium Divadla bratří Formanů, Poslední trik Georgese Mélièse Divadla DRAK a O beránkovi, který spadl z nebe libereckého Naivního divadla. Což také o něčem vypovídá.

Kateřina Lešková Dolenská, 3. 9. 2015

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.