Dolenská, Kateřina: Dějiny animovaného filmu

V Nakladatelství AMU vyšel první díl klíčové trilogie italského filmového historika Giannalberto Bendazziho (1946–2021) věnovaný počátkům animované tvorby s lakonickým názvem Dějiny animovaného filmu a podtitulem Počátky – Zlatý věk, na níž se podílelo osm desítek autorů z celého světa.

Jak sám autor v úvodní kapitole Základy uvádí: Knihu začal psát jeden autor, ale postupně se z mnoha důvodů stala hybridem mezi autorskou publikací a sborníkem. […] Tímto si činím nárok na společnou zodpovědnost, nikoli na společné autorství. (s. 3)

Záběr publikace je skutečně úctyhodný a i pro neodborné čtenáře je velmi přehledně strukturována – chronologicky a teritoriálně. Není ale jen suchopárným výčtem jmen a děl; autor zároveň vytýčil zásadní milníky, jimiž od sebe odděluje jednotlivé vývojové etapy. První z nich je věnována samotným počátkům animace až do uvedení snímku Fantasmagorie Émila Cohla, tedy do roku 1908, a pokrývá spíš experimenty jednotlivců nebo fenomény jako laterna magika nebo Théâtre optique. Druhá etapa zahrnuje celou éru němého filmu a končí 18. listopadu 1928, kdy se konalo veřejné promítání zvukového filmu Walta Disneyho Mickey kormidelníkem. (s. VII) Příznačný název této sekce je Němí průkopníci (1908–1928) a už je rozdělena po geografických sekcích na dění v Americe, Evropě, Asii, Latinské Americe, Africe a dokonce i v Oceánii. Třetí etapě nazvané Zlatý věk (1928–1951) dominuje Walt Disney, který podle Bendazziho doslova ovládl filmový průmysl, udával směr rozvoje animovaného filmu jako zábavné formy a nadšeně ho přijali kritici i diváci po celém světě. (s. VIII) I tato část je dělena na části Amerika,

Evropa (nechybí zde ani kapitola věnovaná Československu, tedy průkopnické tvorbě manželů Ireny a Karla Dodalových a Hermíny Týrlové, viz s. 164–165), Sovětský svaz, Asie, Latinská Amerika a Afrika.

Dějiny animovaného filmu navazují na autorovu publikaci Cartoons: One Hundred Years of Cinema Animation z roku 1994 a podle anotace, která knihu doprovází, jde o nejrozsáhlejší a nejhlubší text svého druhu. Chystaný celek tří svazků tak obsahuje mj. podrobné informace o stovkách dosud neprobádaných animátorů a filmů nebo pojednání o animovaném filmu z více než devadesáti zemí a všech hlavních regionů světa. (viz zadní stranu publikace)

Tato encyklopedie je velmi užitečná nejen pro odbornou veřejnost, ale i pro laické nadšence filmové animace a její nespornou výhodou je – kromě obrovské šíře záběru – jednoduchá vnitřní logika členění a velká přehlednost.

Překlad Eliška Děcká, Matěj Forejt, Pavel Horáček a Kamila Šedivá Boháčková, vydala Akademie múzických umění v Praze v Nakladatelství AMU, Praha 2023, ISBN 978–80–7331–643–3, 197 stran.

Loutkář 4/2023, s. 62.