Porota: Závěrečné slovo poroty 14. ročníku festivalu Spectaculo Interesse

Porota pracovala ve složení Pavel Hubička, předseda poroty, Marzenna Wiśniewska a Kateřina Dolenská

Vážené dámy a pánové,

14. ročník mezinárodního loutkářského festivalu Spectaculo Interesse se pomalu, ale jistě stává minulostí. Byl to ročník s neobyčejně pestrým programem zastřešujícím mnoho podob loutkového divadla. K vidění byly inscenace z mnoha koutů Evropy, a to jak z produkce kamenných divadel, tak od souborů nezávislých i práce studentské. Kdo navíc chtěl, mohl sledovat divadelníky v ulicích, tvořit na workshopech, tančit na koncertech nebo debatovat o zhlédnutých inscenacích, třeba i s drzou holčičkou Fagi.

Pokud bychom se zaměřili na shodné rysy inscenací uvedených na letošním ročníku Spectacula Interesse, mohly by zaznít pojmy, jako jsou „hledání identity“ (například v inscenaci Filemon aneb OzlomKŔŔK domov nebo Pinokio), „mezigenerační vztahy“ (Umíš pískat, Joanno?, Červená Karkulka), dále „ztráta“ a „rozpad“ (Pojď sem, Král duchů ale i Kašpárek a zbojník) nebo „temnota“ (Temná komora, Krabat. Učeň černokněžníka). Dalšími tématy by také mohly být „strach“ a „osamění“ (viz například Sonia a Alfréd, Bezejmenný/Neznámý) nebo sousloví „narušené vztahy“ (jak jsme to viděli třeba v inscenaci Error 404, Kdo neskáče není holub aneb Zobáky sobě). Ale také „psychoanalýza“, „nitro“ nebo „sen“ (které byly leitmotivem inscenací Hic sunt dracones, Můj deník snů nebo Drákula – Lucyin sen). Možná je to dané covidovým přetrháním společenských a leckdy i přátelských či rodinných vazeb, možná je to temnými odstíny současného světa.

Vyprávěna byla řada známých a mnohokrát varírovaných příběhů,

jako ten o Krabatovi, Drákulovi, Pinokiovi, Karkulce nebo o Malence, což jsou všechno těžké a temné látky. A jen v několika z nich na konci svitla naděje a jen některé byly okořeněné humorem.

Co se loutek týče, letošnímu Spectaculu Interesse překvapivě dominovaly loutky stínové. Viděli jsme ale také manekýny, marionety, plošné loutky, a dokonce unikátní variaci tradiční rakvičkárny, ale hrané s objekty!

Na druhou stranu, v programové nabídce se překvapivě objevilo jen několik titulů, které pracovaly s multimédii (jako byly Velký třesk, Temná komora a Barvy). Odvážný experiment Král duchů dokonce překročil samotné hranice divadla jako takového.

Upřímně řečeno, rozhodování poroty bylo v letošním ročníku velice těžké, protože se sešlo hned několik kvalitativně vyrovnaných inscenací, a poukázat jen na jednu z nich byl úkol takřka nadlidský.

Předtím než odtajníme letošní držitele cen, mi dovolte poděkovat celému organizačnímu týmu za to, že jsme se tu mohli po dlouhých čtyřech letech vynucené covidové pauzy setkat a společně si vychutnat nekonečné možnosti, nápady a kouzla loutkového divadla.

Ceny festivalu Spactaculo Interesse 2023

Cena Jiřího Volkmera Mihovi Bezeljakovi za mnohovrstevnatý herecký výkon v inscenaci Pinokio, Lutkovno gledališče Maribor, Slovinsko

Heleně a Pavlu Štouračovým za působivé obrazy v prostoru v inscenaci Hic sunt dracones, Divadlo Continuo, Česká republika

Marku Zákosteleckému za koncept inscenace Krabat. Učeň

černokněžníka, Teatr Animacji Poznaň, Polsko

Hlavní cenu 14. ročníku festivalu Spectaculo Interesse „za originální a aktuální uchopení politicko-historicko-společenského tématu tradičními prostředky, a to nepateticky, kriticky a zároveň laskavě a s humornou nadsázkou“ získala koprodukční inscenace Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a zbojník, Divadlo DRAK, Hradec Králové a Bratislavské bábkové divadlo.

Loutkář 4/2023, s. 39.