Nachází se na seznamu ohrožených tradic, tedy nehmotného kulturního dědictví, které vyžaduje naléhavou ochranu.
Představení tradičního syrského stínového divadla jsou dnes provozována hlavně v Damašku a obvykle se konají v populárních kavárnách. Jeho zápletky se točí především kolem sociální kritiky, humorně podané dvěma hlavními postavami, naivním Karakozem a jeho chytrým přítelem Eiwazem. Mezi další vystupující postavy patří ženy a mluvící zvířata. Počty představení však v průběhu let klesají, zejména kvůli šíření moderních technologií a digitálních forem zábavy a bohužel také kvůli masovému vysídlení Syřanů uvnitř i vně země v důsledku ozbrojeného konfliktu. Představení se proto dnes většinou omezují na festivaly a speciální svátky. Souběh těchto faktorů se na syrském stínovém loutkářství podepsal až do té míry, že v Damašku zbývá poslední aktivní loutkář.
Loutkář 4/2020, s. 44–45.
Olga Mášová (2. 7. 1945)
Vladimír Čada (3. 7. 1940)
Lotka Švarcová (7. 7. 1920)
Jan Kostroun (7. 7. 1950)
Renata Wernerová (9. 7. 1955)
Světlana Bouzková (10. 7. 1940 – 14. 7. 2010)
Šimona Kratinová (13. 7. 1950)
Monika Vágnerová (16. 7. 1960)
Jindřich Kout (16. 7. 1945)
Zuzana Kvasnicová (19. 7. 1960)
Zuzana Linhartová (20. 7. 1950)
Ladislav Peřina (26. 7. 1950)
Ivan Rajmont (29. 7. 1945 – 7. 12. 2015)
Magdaléna Rychlíková (31. 7. 1945 – 9. 11. 2012)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS