Betlemářská tradice vytvářet na vánoční svátky přenosné jesličky (szopka) se v Krakově zrodila v 19. století a je zde dodnes předávána z generace na generaci. Výraz [szopka] označuje chlévek, kůlničku, scénu, která byla rekvizitou při obchůzkách koledníků, částečně také s loutkovým divadélkem. Původně s přenosným betlémem obcházeli ministranti či studenti církevních škol, pak je nahradili řemeslníci a tím tradice zlidověla. Szopka je většinou trojdílná budova se dvěma věžemi, před nimiž je malý zastřešený chlév. Později přibyla další věž a střední část vystoupila do patra. Stavělo se ze dřeva, kartonu, překližky a barevného papíru. Přenosné szopky byly určeny pro divadelní produkci. Jejich vlastníci byli najímáni, aby přišli zahrát do domu představení. V betlému je řada postav jako pastýři, Herodes, ďábel, horalé, Krakované, různí řemeslníci apod. Figurky byly pevné i pohyblivé. Ne…