: Kambodžské stínové divadlo sbek thom (2008)

Sbek thom je khmerské stínové divadlo, kde se využívají dva metry vysoké loutky v kombinaci s tancem. Je považováno za posvátné. Sbek thom se vyvinulo z rituálu, jehož existence je doložena dokonce ještě před slavnou historickou érou budhistické říše Angkor, která dosáhla největšího rozkvětu v 10.–13. století. Představení se konala pouze při zvláštních příležitostech třikrát nebo čtyřikrát ročně, například při oslavách khmerského nového roku, na narozeniny krále nebo když bylo třeba vzdát úctu někomu výjimečnému.

Loutky jsou dodnes vyráběny z jednoho kusu kůže a i jejich výroba je ritualizovaná. Celá natažená hovězí kůže je nejprve ohněm zbavena srsti a poté obarvena barvivem z kůry stromů Kandaol. Pomalování a následné vyřezávání detailních obrazců může trvat až dvacet dní a nakonec je loutka doplněna o dvě bambusové tyče, za něž ji tanečník drží. V tomto případě se však příliš nedá hovořit o animaci, protože výsledné „loutky“ bez jakéhokoli vodicího mechanismu na sobě mají nakreslené celé výjevy a slouží spíše jako pohyblivé ilustrace.

Představení se tradičně konají v noci, zpravidla venku vedle rýžového pole nebo pagody, a stíny se promítají na velké bílé plátno (spolu se stíny loutek jsou viditelné i mírně rozostřené siluety tanečníků-manipulátorů). Taneční kroky skupiny účinkujících s loutkami jsou v synchronizované choreografii a představení doprovází orchestr a dva vypravěči. Zobrazované příběhy jsou inspirovány khmerskou verzí staroindického eposu Rámajána, jedno představení může trvat několik nocí za využití až 160 loutek. Mnoho historických loutek bylo bohužel zničeno za represivního režimu Rudých Khmerů (1975–1979), který toto posvátné umění téměř zlikvidoval. Od roku 1979 se sbek thom díky několika přeživším umělcům postupně revitalizuje.

Loutkář 4/2020, s. 24–25.